Agrárníci či myslivci volají po regulaci některých chráněných živočichů

Nahrávám video

Objevuje se volání po regulaci některých chráněných nebo nepůvodních živočichů. Cílenou kontrolu například vlků nebo vyder prosazují agrárníci, myslivci, rybáři i část chovatelů. Argumentují například poklesem biodiverzity. Nejvíc je ale tíží rostoucí škody, které tato zvířata působí. Jen loni za ně ministerstvo financí vyplatilo přes 140 milionů korun, zhruba o třetinu víc než před pěti lety. Zejména ochránci přírody ale jejich prohlášení odmítají.

Chovatel Farmy za kopcem na Vsetínsku Martin Válek má přes 130 ovcí, koz i krav. Na jeho stáda zaútočili vlci naposledy před třemi lety. Kvůli šelmám pastviny oplotili a také mu od té doby přibylo sedm velkých psů.

Opatření funguje, šelmy se podle Válka drží dále. Naopak na Broumovsku vlci v zimě zabili chovatelce desítky ovcí, i proto by někteří agrárníci a myslivci regulaci vlčí populace uvítali. O možnostech chtějí jednat s dotčenými resorty.

Šebestyán: Záleží na evropském řešení

Podle viceprezidenta a předsedy Myslivecké komise Agrární komory ČR Jiřího Milka by se mělo stanovit to, kde jsou vlci žádaní. „Například v národních parcích – proč by tam nemohli být. Ale (je potřeba, pozn. red.) dát tomu nějaký řád a pořádek,“ uvedl s tím, že by se rovněž měl stanovit způsob zacházení s jedinci, kteří budou „navíc“.

Podle nich by měl být možný i jejich případný odstřel. Tuhle možnost nevyloučil ani ministr zemědělství, jednání jsou podle něj ale na začátku. „Spíš to nevylučuji. Je to otázka ochrany majetku lidí a je to i otázka, jestli vůbec přistoupíme k regulaci populace,“ okomentoval situaci ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) s tím, že hodně záleží na evropském řešení.

Švédsko, Finsko, Slovensko nebo Francie regulaci populace vlků umožňují. A chystá se na to i Německo. V Česku se můžou výjimečně odlovit jen problémoví jedinci. „Stav vlka je v současnosti možné hodnotit jako v příznivém populačním stavu, tudíž je možné i uvažovat o – což jsme navrhli – určité míře snížení ochrany. Vlk zůstane chráněným, ale možnost případné regulace problematicky chovajících se jedinců bude ještě zjednodušena,“ vysvětlil ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR František Pelc.

Agrárníci, lesníci a rybáři chtějí diskutovat ale i o dalších druzích, například kormoránech nebo vydrách. Vadí jim mimo jiné škody, které působí. „Současný systém, kdy stát vyplácí stovky milionů korun na náhradách, je neefektivní. Tyto peníze by mohly být investovány do obnovy krajinných prvků, pokud by se nám podařilo populace predátorů rozumně regulovat,“ uvedla v e-mailovém vyjádření pro ČT mluvčí Českomoravské myslivecké jednoty Andrea Güttlerová.

„Existuje řada druhů, které jsou nadlimitní, jako je jelen evropský, jelen sika, muflon či daněk. A to jsou druhy, které působí rozsáhlé škody v miliardách,“ oponoval manažer výzkumu Fakulty životního prostředí ČZU Aleš Vorel.

Resorty chtějí postupovat jednotně v rámci EU

Resorty chtějí v případě regulace chráněných živočichů postupovat jednotně v rámci Evropské unie.

Škůdcem je například kormorán, který byl ze seznamu zvlášť ohrožených druhů vyškrtnut před třinácti lety. Rybí populaci decimují hlavně migrující ptáci. Stát vyplácí bonus za jejich odstřel. Škodí rovněž přísně chráněná vydra říční – podle odhadů se jejich počet pohybuje kolem osmi tisíc, ale regulovat se nesmí, na rozdíl od Rakouska nebo Německa. Kompenzace se vztahují na poničené chovy ryb, ale na revíry nikoli.

I vlků je v tuzemsku čím dál více – už skoro 400. Odstřelit je možné jen problémové jedince – k tomu je potřeba zvláštní povolení. Škody na hospodářských zvířatech stát sanuje, pokud jsou stáda zabezpečená. Stromy a hráze rybníků devastuje další chráněné zvíře – bobr evropský. Toho je možné lovit jen na základě výjimky. Bez úředního souhlasu se nesmějí likvidovat ani stavby, které tito hlodavci budují.

Přemnožená divoká prasata

Obrovské škody páchají v Česku divoká prasata. Podle některých odhadů jsou až stonásobně přemnožená. Přestože myslivci se snaží jejich počet snížit, zatím se to příliš nedaří. 

„Je potřeba, aby spolupracovali vlastníci lesů, vlastníci zemědělských pozemků, myslivci. Domluvit se s nimi, aby se vytvořily vhodné podmínky k lovu,“ podotýká předseda Okresního mysliveckého spolku Mladá Boleslav Miroslav Drahota.

Zemědělci mají odlišný pohled

Odlišný pohled na problém ale mají zemědělci, kteří sice souhlasí s tím, že dohoda jednotlivých skupin je složitá, vinu za přemnožené divočáky ale dávají jednoznačně myslivcům. A přidávají se i ochránci přírody. Ti říkají, že by myslivci měli svou pozornost z vlků a vyder přesunout právě k divočákům.

„Model mysliveckého obhospodařování je už poněkud překonaný a část myslivecké veřejnosti si to uvědomuje. Má to dopad na to, že některé populace zvěře jsou ve velmi vysokých stavech,“ podotýká ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR František Pelc.

Podle předsedy regionální organizace Asociace soukromého zemědělství ČR Jablonec Petra Meduny je myslivecká lobby natolik silná a zakořeněná, že jim daný stav vyhovuje. „Oni si pasou zvířata na cizím, škody neřeší, odnáší to zemědělci, odnáší to lesníci, majitelé lesů,“ zmínil.

Myslivci se hájí tím, že ročně odstřelí kolem dvou set tisíc divokých prasat. Těch by podle normy mělo být v české přírodě maximálně jedenáct tisíc – podle odhadů je jich v tuzemsku ale půl milionu až milion. Nekontrolovatelně přemnožená zvěř páchá škody.

Problémy s divočáky řeší i v brněnském Jundrově, kde na podzim prasata rozryla fotbalové hřiště. Chránit se ho teď snaží elektrickým ohradníkem a novou zídkou. Brněnské městské lesy kvůli škodám testují pasti na divoká prasata.

Neúnosná byla situace i třeba v Praze 5, radnice vypsala loni dokonce odměnu. „Dáváme za každé odstřelené prase tisíc korun,“ informoval starosta Prahy 5 Lukáš Herold (ODS). Vážný problém s přemnoženými divokými prasaty si uvědomuje ministerstvo zemědělství. Proto ani po opadnutí nákazy afrického moru nepřestalo myslivcům vyplácet zástřelné nebo příspěvky na nákup chladicích zařízení. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 8 mminutami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 2 hhodinami

Plaga si kvůli testování žáků 5. a 9. tříd předvolá ústředního školního inspektora

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) si kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol v pondělí předvolá ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala. Ministr je připravený testování přerušit či úplně zastavit, na sociální síti X v té souvislosti zmínil technické, obsahové i termínové problémy. Některé školy si stěžovaly na výpadky při on-line vyplňovaném testování, kritiku vyvolala také závěrečná část testu s otázkami na detaily z osobního života žáků.
před 2 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 3 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 4 hhodinami

VideoBýt hasičem je poslání, ale žít s ním je těžké, říká generální ředitel HZS Vlček

Za čtyřicet let služby zažil zásahy, které změnily Česko. Není tak divu, že pro řadu kolegů je živou kronikou sboru. Odcházející generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček o práci hasiče tvrdí, že to není běžné zaměstnání, nýbrž poslání. Pro blízké a rodinu je však podle něj řehole. „S oblibou říkám, že bych nechtěl žít sám se sebou,“ sdělil v Interview Speciál moderátorce Janě Peroutkové. S ní rozebral třeba aspekty služby, v níž musí být člověk neustále připraven, vyložil provázanost s vírou nebo vzpomněl na bezprecedentní zásahy.
před 7 hhodinami

Už přes 86 tisíc lidí má „řidičák“ na dron. Zájem stále roste

Roste počet lidí, kteří mohou létat s drony. Za necelých pět měsíců získalo pilotní průkaz už téměř 8300 lidí, o 1200 více než za stejné období v loňském roce. Potvrdila to mluvčí Úřadu pro civilní letectví (ÚCL) Jitka Ungerová. Zároveň s tím se ale zvyšuje počet přestupků, za letošní rok jich úřad eviduje zatím 131. Nejčastěji piloti s dronem létají v zakázaných zónách. Celkový počet lidí s platnou licencí v Česku přesahuje 86 tisíc. Bez zkoušky je možné létat jen s mini dronem bez kamery do 250 gramů.
před 8 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 8 hhodinami
Načítání...