Martin Šebestyán

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve středu pokračovala v jednáních se členy vlády o návrhu státního rozpočtu na příští rok. Po úterních schůzkách se sedmi ministry jednala s dalšími šéfy resortů. Celkovou podobu rozpočtu zatím žádný z účastníků jednání nekomentoval. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že rozpočtový schodek by měl být výrazně nižší než 400 miliard korun.

Délka období s nedostatkem půdní vláhy je letos v Česku rekordní. Na třiceti procentech území se nedostatek půdní vláhy vyskytuje od začátku roku. Jde o jižní a střední Moravu a také o závětrnou stranu Krušných hor, což jsou oblasti, kde je dlouhé trvání nedostatku vláhy dlouhodobým problémem. Uvádí to projekt InterSucho, za nímž stojí pracovníci Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe.

Česko musí podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) reagovat na sucho kombinací menších zásahů v krajině, výstavby vodních nádrží i legislativních změn. Bývalý ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) v Událostech, komentářích zdůraznil potřebu změn v zemědělství, zatímco exministr zemědělství Petr Bendl (ODS) mluví o zadržování vody v půdě. Hejtman Ústeckého kraje Richard Brabec a exministr životního prostředí (ANO) míní, že je nutné provádět všechna opatření současně a počítat s tím, že řešení sucha potrvá dekády. Debatu moderovala Tereza Řezníčková.

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) řekl, že pro rok 2027 chce na vodní hospodářství čtyři miliardy ze státního rozpočtu. Připomněl, že na této částce byla dohoda v roce 2018, kdy vznikala Koalice proti suchu. Dodal, že od roku 2028 bude možné využít i finanční prostředky, které v současnosti jeho resort vydává na obnovu lesů po kůrovcové kalamitě. Pořad moderoval Daniel Takáč.

Ministři se v pondělí sešli na prvním zasedání vlády po dvoutýdenní dovolené. Zabývali se mimo jiné opatřeními pro zadržování vody v krajině. Obnovení práce takzvané Národní koalice proti suchu oznámil v reakci na dlouhotrvající velmi vysoké teploty a vysychání vodních zdrojů ve čtvrtek premiér Andrej Babiš (ANO). Na brífinku po jednání kabinetu doplnil, že orgán bude řídit. Členy budou i ministři zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) nebo životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Koalice poprvé jednala v pondělí odpoledne.

Premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek uvedl, že se v pondělí sejde vláda, aby obnovila Národní koalici pro boj se suchem, která vznikla už v roce 2018. Na její projekty včetně nových přehrad chce kabinet čtyři miliardy korun. Zároveň odpoledne premiér navštívil vodní nádrž Slapy. Sucho již výrazně omezilo provoz malých vodních elektráren.

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.

Poslanci na mimořádné schůzi z podnětu opozice debatovali o otázce střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) a dotacích skupině Agrofert. Sněmovna neschválila program schůze, k řečnickému pultu se tak dostali jen poslanci s přednostním právem a jednání skočilo bez výsledku. Opoziční poslanci avizovali, že budou chtít také blokovat přijetí novely, která rozvolňuje zákon o střetu zájmů politiků. Úpravy v úterý předložila skupina koaličních poslanců, kvůli tomu odpadne běžné připomínkové řízení. Babiš se schůze nezúčastnil, omluvil se z pracovních důvodů.

Na udělení nejvyššího státního vyznamenání sněmovna navrhla prezidentu Petru Pavlovi jeho předchůdce ve funkci Miloše Zemana. Mezi poslaneckými adepty na toto ocenění opět figurují také třeba spisovatel Milan Kundera či někdejší ministr zahraničí Jaroslav Šedivý. Opoziční a koaliční poslanci se ještě předtím přeli kvůli nepřítomnosti členů vlády při písemných interpelacích. Na projednávání poslaneckých dotazů dorazil dopoledne jen ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Odpoledne pak byly na programu ústní interpelace.

Opoziční ODS se obrátila na šéfku státní služby Zuzanu Brücknerovou, aby prověřila, zda se na ministerstvech nedějí nezákonné postupy v souvislosti s dotacemi pro holding Agrofert. Předseda občanských demokratů Martin Kupka v pátek řekl, že jde o cestu, jak zabránit tomu, aby resorty uvolňovaly dotace tam, kde na to není nárok a kde by tak mohly vzniknout státu mnohasetmilionové škody.

Sněmovna ve čtvrtek večer přerušila projednávání koaliční novely stavebního zákona, která má především urychlit stavební řízení. Na návrh poslankyně ANO Evy Fialové přerušila druhé čtení do pátečních 14:00. Čtvrteční debata trvala asi tři hodiny, středeční jednání o předloze asi čtyři hodiny. Poslanci ve čtvrtek probrali také malou část písemných interpelací na členy vlády. Dále se zabývali mimo jiné novelou, která by měla přispět ke zlepšení podmínek pro nakládání se všemi druhy baterií.

Dopis, který Evropská komise zaslala českým úřadům 20. května a který hovoří o pozastavení proplácení dotací kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO), se týká i zemědělských fondů, potvrdil agentuře ČTK nejmenovaný vysoce postavený unijní představitel. Na dopis bude ve spojitosti se zemědělskými dotacemi odpovídat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), řekla mluvčí fondu Eva Češpiva.

Ministerstvo zemědělství nadále vyplácí dotace holdingu Agrofert. Má za to, že na zemědělské dotace se nevztahuje omezení, o kterém rozhodla Evropská komise kvůli podezření na střet zájmů u premiéra Andreje Babiše (ANO). Deníku N to ve středu řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Podle českých médií EK napsala českým úřadům, že do vyřešení střetu zájmů nebude proplácet žádné dotace firmám spojeným s Babišem. Agrofert tvrdí, že dotace čerpá v souladu se zákonem.

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.

Zemědělcům podle jejich profesního svazu rostou náklady až o pětinu. Důvodem je válka na Blízkém východě, která zvedla ceny nafty i hnojiv. Pro letošek má sice většina farmářů hnojiva zajištěná a další budou nakupovat nejdřív na podzim, ale drahá nafta se v nákladech projevila okamžitě. Výkupní ceny však zůstávají nízké. Zemědělci proto žádají podporu, a to nejlépe na unijní úrovni. Evropská komise v úterý představila Akční plán, jak posílit domácí produkce hnojiv a podpořit farmáře.

Dubnové mrazy v sadech tuzemských pěstitelů podle předběžných odhadů zničily polovinu letošní úrody ovoce. Největší ztráty budou u jablek, která jsou hlavním ovocným druhem. Škody zřejmě půjdou do vyšších stovek milionů korun, řekl v úterý předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.

Obce zřejmě budou muset na svoje náklady kastrovat toulavé kočky. Plánuje to chystaná novela, kterou tento týden podpořila vláda. Dle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) si obce samy rozhodnou, jak „nejlépe řídit i tu svoji výši nákladů spojenou s útulky nebo odchytem“. Sdružení místních samospráv přitom požadovalo, aby náklady hradil stát. „Malé obce to určitě potrápí v rozpočtu (…), nemáme žádný aparát, který by ty odchyty prováděl,“ uvedla starostka a místopředsedkyně Sdružení místních samospráv ČR Jaroslava Mikáčová (STAN). Podle ní může rovněž dojít k záměně opuštěného a chovného zvířete. Na to myslí novela, podle níž by kastrované kočky mělo odlišit zkrácení ucha.

Sucho z poslední doby zastavilo některé malé vodní elektrárny. Na jihu Čech musela turbíny odstavit většina majitelů. Právě tam je podle aktuálních map značná část profilů s indikací hydrologického sucha. Déšť tamním potokům a řekám chybí ještě víc než jinde. Srážky v těchto dnech zřejmě nepřinesou dostatečné zlepšení.

Česko má před sebou slunečný víkend s letními teplotami. V neděli mohou maxima vystoupat až na osmadvacet stupňů Celsia. Mrznout by už nemělo ani po ránu. Ve čtvrtek ale ještě teploty pod nulu klesly na většině území. Vyplývá to z předpovědi a informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Mrazy, které Česko zasáhly v noci na čtvrtek, způsobily ovocnářům podle odhadu rozsáhlé škody.

Na začátku dubna oznámil resort zemědělství, že chce nasměrovat dotace do zpracování drůbeže. Krok vyvolal pozornost zejména kvůli Agrofertu, který je největším tuzemským výrobcem drůbežího masa. Není to ale jediný velký příjemce peněz určených pro podporu zemědělců a potravinářů. Výstavbu velkých drůbežích výkrmen a jatek připravuje skupina Rhea Holding. Její majitel přitom působí ve vedení organizace sdružující velké zemědělské podniky, jejímž předsedou byl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). O tématu pro Reportéry ČT natáčel Jan Moláček.

Hnutí SPD před volbami uspořádávalo jarmarky, na kterých se prodávaly velmi levné potraviny, podle expertů často za ceny pod výrobními náklady. Na otázku moderátora Interview ČT24 Jiřího Václavka, kdy Češi takové slibované ceny potravin uvidí, odpověděl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD), že bude naplňovat primárně programové prohlášení vlády a že cílem je ztransparentnit dodavatelský řetězec a edukovat veřejnost – ukázat, jak se tvoří cena. K cenám podobným SPD jarmarkům se prý Česko podle ministra může dostat nebo se jim minimálně přiblížit. Ministerstvu prý jde v „globálu“ o to, aby ceny potravin byly konstantní a ovlivňované pouze inflací, vysloveně zlevnění potravin v tomto kontextu Šebestyán nezmínil.

Objevuje se volání po regulaci některých chráněných nebo nepůvodních živočichů. Cílenou kontrolu například vlků nebo vyder prosazují agrárníci, myslivci, rybáři i část chovatelů. Argumentují například poklesem biodiverzity. Nejvíc je ale tíží rostoucí škody, které tato zvířata působí. Jen loni za ně ministerstvo financí vyplatilo přes 140 milionů korun, zhruba o třetinu víc než před pěti lety. Zejména ochránci přírody ale jejich prohlášení odmítají.

Ministerstvo zemědělství provádí monitoring marží v celém řetězci, uvedl šéf resortu Martin Šebestyán (za SPD), a to od prvovýrobců po maloobchod. Funguje to částečně jako osvěta, řekl s tím, že tuzemský trh je specifický, osmdesát procent potravin se prodává přes řetězce, ve Francii je to asi 46 procent. „Musíme se zaměřit na výchovu spotřebitelů, abychom je vedli k nákupu v jiných částech a abychom co nejvíc domácí lokální produkce dokázali uplatnit v řetězcích,“ zmínil. Místopředseda sněmovního zemědělského výboru Petr Bendl (ODS) zdůraznil nutnost posilování malých a středních producentů potravin. Upozornil také, že tlak na marže souvisí také s platy a investicemi a jejich možným snižováním. V debatě v Událostech, komentářích hovořili také o cenách hnojiv či pohonných hmot. Diskusí provázel Lukáš Dolanský.

Novým potravinovým ombudsmanem bude Jindřich Fialka, dosavadní ředitel sekce potravinářství na ministerstvu zemědělství. Má zvýšit transparentnost v potravinovém řetězci a pomáhat chránit práva spotřebitelů, tuzemských zemědělců i výrobců potravin. Oznámil to ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Agrární komora zřízení ombudsmana ocenila. Krok naopak kritizuje Asociace soukromého zemědělství.