Miloš Spáčil, spm

Házením kamenů či jiných předmětů z mostů na silnice nebo dálnice se často baví skupiny dětí či lidé pod vlivem návykových látek. S takovým nebezpečným případem se nyní potýkají na pražském Barrandově. „Když jdou děti ze školy pěšky, tak se samozřejmě musí podívat na most, jestli tam někdo nestojí a náhodou někoho nenapadne hodit kámen,“ popisuje obyvatel městské části Praha-Hlubočepy Lukáš Chmelař trable, jimž místní čelí. Na problém si stěžují několik let. Lávka sice vypadá jako běžný chodník, ale ve skutečnosti jde o únikovou cestu. Přes zákaz vstupu tu denně projdou desítky lidí. Zabránit jim v tom například plotem s brankou podle správce nejde.

Objevuje se volání po regulaci některých chráněných nebo nepůvodních živočichů. Cílenou kontrolu například vlků nebo vyder prosazují agrárníci, myslivci, rybáři i část chovatelů. Argumentují například poklesem biodiverzity. Nejvíc je ale tíží rostoucí škody, které tato zvířata působí. Jen loni za ně ministerstvo financí vyplatilo přes 140 milionů korun, zhruba o třetinu víc než před pěti lety. Zejména ochránci přírody ale jejich prohlášení odmítají.

Povinnost odchytávat a následně kastrovat toulavé kočky má obcím uložit nová norma. Ta má zároveň zpřísnit tresty za týrání zvířat, po případu utrápené kočky to chystají koaliční poslanci. Některá města a obce odchyt těchto zvířat a jejich sterilizace doposud prováděly dobrovolně, ale podle ministerstva zemědělství by měly být od začátku příštího roku pro radnice povinné. Oficiální počty toulavých koček v Česku neexistují, odhady hovoří o třiceti až šedesáti tisících. Plán, na který stát samosprávám zatím neplánuje finančně přispívat, se obcím nelíbí. Kromě samotných veterinárních zákroků budou obce platit i odchyty, které mají svá jasná pravidla, náklady se odhadují na stovky milionů korun.

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) navrhla obžalovat policistu, který si na internetové seznamce dopisoval s domnělou čtrnáctiletou dívkou a sváděl ji k pohlavnímu styku. Muže obvinila z pokusu o pohlavní zneužití, sdělil mluvčí GIBS Jakub Augusta. Z jeho informací vyplývá, že věc je součástí případu takzvaných lovců pedofilů, kteří se na webu vydávali za nezletilé dívky, aby vylákali na schůzku dospělé muže, které pak fyzicky napadali. Jejich případ soud v pondělí začal řešit za zavřenými dveřmi.

Stát vloni vybral víc na pokutách za rychlou jízdu – skoro 60 milionů korun. Na dálnicích takto v současnosti měří rychlost většinou sami policisté. I když jsou dálnice vybavené kamerami a telematikou, ministerstvo dopravy zatím neuvažuje o tom, že by techniku začalo využívat i k měření rychlosti. Podle mluvčího si nechce hrát plošně na „velkého bratra“. Některá města a obce, kde rychlost měří, pak mají obavy z plánů nové vlády vložit výnosy z pokut do Státního fondu dopravní infrastruktury.

Dětské a volnočasové organizace varují, že plánované změny v dotacích mohou zasáhnout jejich provoz. Podle jejich propočtů jde o minus padesát milionů od ministerstva školství a dalších sedmdesát milionů od resortu životního prostředí. Podle organizací by se to mohlo promítnout i do skautských oddílů nebo mladých hasičů. Část nákladů by v krajním případě mohli nést rodiče či obce. Oba resorty ale tvrdí, že děti o podporu připravit nechtějí.

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.