Zlovlci byli originálními predátory bez příbuznosti s vlky, ukázal výzkum

V populární kultuře se jim říká díky seriálu Hra o trůny „zlovlci“. Ve skutečnosti se obrovský pravěký predátor jmenoval pravlk obrovský. Vědci nyní kosti těchto ikonických amerických šelem detailně analyzovali a zjistili, že to vůbec vlci nebyli.

Lidé se poprvé o existenci pravlků dozvěděli na konci devatenáctého století. V asfaltových jámách La Brea nedaleko Los Angeles byly od té doby objeveny tisíce pozůstatků těchto masožravých tvorů. Hned po nalezení prvního z nich roku 1850 rozvířili představivost vědců i romanopisců.

V asfaltu často pravlci nacházeli smrt, když tam pronásledovali svou kořist – umírali tam chycení do lepkavé pasti, když se snažili ulovit koně, bizony, nebo dokonce mastodonty. Stokilovému téměř dva metry dlouhému predátorovi dokázal odolat v pleistocénu jen málokterý tvor.

Až doposud se většina vědců domnívala, že pravlci byl blízkými příbuznými obyčejných vlků, kteří se již tehdy toulali po pláních Severní Ameriky. Nová studie, publikovaná v polovině ledna v odborném časopise Nature, pátrala po příbuznosti obou druhů.

Hlavní autoři Angela Perriová a Kieren Mitchell předpokládali, že pravlci jsou blízce příbuzní s jinými vlky. Paleontologové už totiž celá desetiletí nacházeli řadu důkazů, jak podobné jsou kosti strašlivých vlků a šedých vlků obecných. Jsou si natolik blízké, že někdy je dokonce těžké je od sebe rozeznat. „Myslel jsem si, že zlovlci jsou možná specializovaný rodokmen nebo poddruh vlka šedého,“ říká Mitchell.

Ale nové důkazy, které paleontologové získali, vypovídaly o něčem jiném. Předběžné genetické analýzy ukázaly, že pravlci a vlci obecní nebyli blízcí příbuzní. „Myslím, že mohu mluvit za celou naši skupinu, když řeknu, že výsledky byly rozhodně překvapením,“ říká Perriová.

Překvapení z pravěku

Po sekvenování pěti genomů z fosilií pravlků starých 50 tisíc až 13 tisíc let vědci zjistili, že zvířata patřila k mnohem staršímu rodu psovitých šelem. Nové genetické důkazy naznačují, že pravlci se vyvinuli přímo v Americe a neměli s šedými vlky, kteří do Nového světa přišli z Eurasie, žádný blízký příbuzenský vztah. Naposledy oba druhy sdílely společného předka asi před 5,7 miliony lety.

Výrazná podobnost mezi nimi je podle vědců případem takzvané konvergentní evoluce, kdy si různé druhy díky podobnému způsobu života vyvíjejí podobné adaptace – nebo dokonce vzhled. Někdy je taková konvergence jen hrubá, například ptáci i netopýři si vyvíjejí křídla navzdory své odlišné anatomii. V případě pravlků a vlků obecných byla tato specializace velmi podobná: oba druhy lovily primárně přežvýkavce vybavené kopyty, zřejmě ve smečkách. A to vedlo ke vzniku prakticky stejné podoby ze dvou odlišných základů, nezávisle na sobě.

„Tyto výsledky otřásly myšlenkou, že pravlci byli jen většími bratranci vlků,“ uvedl paleontolog Grant Zazula, který se na nové studii nepodílel.

Podobnost mezi těmito dvěma druhy vedla vědce k tomu, že jim přisuzovali i stejné chování – nový genetický původ pravlků ale tyto předpoklady mění a podle autorů studie by proto měli být znovu intenzivněji prozkoumáni.

Nový objev je také dalším kamínkem do mozaiky pro vysvětlení, proč pravlci vymřeli – ale obyčejní vlci ne. „Na rozdíl od vlků obecných, kteří jsou opravdu vzorovým příkladem rychle se adaptujícího zvířete, byli pravlci v tomto ohledu mnohem méně flexibilní, zejména co se týká vypořádání se s měnícím se prostředím a kořistí,“ vysvětluje Perriová.

Zajímavé také je, že tyto šelmy po sobě nezanechaly do současnosti žádné genetické dědictví. Normálně se psovité šelmy často kříží i mezi druhy, ale pravlci zřejmě nic takového nedělali – možná i proto, jak byli od ostatních druhů geneticky vzdálení. Nová studie naznačuje, že pravděpodobně nebyli schopní zplodit životaschopné potomky s nedávno příchozími vlky z Eurasie. Pravlk vyhynul asi před 10 tisíci lety přibližně ke konci poslední doby ledové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...