Ženy řeknou denně až o tři tisíce slov víc než muži, spočítali vědci

Před necelými dvaceti lety vyšel výzkum, který popsal, že muži a ženy jsou velmi podobně hovorní. Teď vědci jeho závěry vyvrátili a ukázali, že některé věkové skupiny žen opravdu mluví víc než stejně staří muži.

Asi každý se už setkal se stereotypní představou, že ženy jsou mnohem upovídanější než muži. Tato představa je rozšířená napříč kulturami – ale podle několika nových studií není úplně pravdivá.

Roku 2007 vyšel výzkum jazykovědců z Arizonské univerzity, kteří po analýze spočítali, že muži i ženy řeknou za den velmi podobné množství slov, obě skupiny průměrně 16 tisíc.

Roku 2007 psycholog Matthias Mehl z Univerzity v Los Angeles vedl tým vědců z Arizonské univerzity. Testoval obecný předpoklad, že ženy jsou mnohem upovídanější než muži. Analyzoval tehdy data získaná od pěti set účastníků a účastnic studie, kteří nosili přenosné nahrávací zařízení, které se zapínalo v náhodných intervalech a zachycovalo útržky každodenních rozhovorů.

Na základě těchto zvukových souborů Mehl vypracoval odhady počtu slov, která člověk za den pronese. Když jeho analýza neodhalila žádný významný rozdíl mezi pohlavími, okamžitě se to dostalo na titulní stránky novin. Studie ale také vyvolala kritiku kvůli svým omezením. Zúčastnili se jí totiž téměř výhradně vysokoškoláci a většina z nich žila ve stejném městě – Austinu v Texasu.

Teď na tuto studii navázali vědci ze stejné školy, ale použili modernější metody, které jim umožňuje výpočetní technika. Naznačuje, že ženy jsou sice opravdu upovídanější, ale ne vždy – pouze v určitém období života.

„Existuje silný mezikulturní předpoklad, že ženy mluví mnohem více než muži,“ shrnuje stereotypy spoluautor studie Colin Tidwell. „Chtěli jsme zjistit, jestli tento předpoklad platí, když se empiricky ověří.“

Ženská komunikace se významně liší podle věku

Za novou studií stojí většina původního týmu. Tentokrát provedli analýzu mnohem většího počtu osob a také vzorek byl pestřejší. Data obsahovala nahrávky 2197 lidí ze čtyř zemí, zkoumané osoby byly ve věku mezi 10 a 94 lety.

Ukázalo se, že ženy ve věku 25 až 65 let pronesou v průměru o tři tisíce slov denně více než stejně staří muži (ženy pronesly denně v průměru 21 845 slov, muži 18 570 slov). Podobně silné rozdíly mezi pohlavími se už ale neobjevily v dalších věkových skupinách studie: ani u dospívajících, ani u seniorů.

Významný rozdíl se tedy objevil pouze u věkové skupiny, která v původní studii zaměřené jen na vysokoškoláky zcela logicky chyběla.

Studie ale ukázala ještě jednu věc: zdá se, že lidé obecně přestávají komunikovat a jsou stále méně upovídaní. A to poměrně výrazně. Údaje analyzované pro účely studie byly shromážděny v letech 2005 až 2018, během nichž průměrný počet slov vyslovených za den klesl z přibližně 16 tisíc na přibližně 13 tisíc. Souvisí to zřejmě se stále silnější závislostí moderní lidské civilizace na digitální komunikaci.

Zásadní proč

Vědci stále neví, proč jsou ženy v téměř čtyřicetiletém období mezi 25. a 64. rokem života hovornějším pohlavím. Jednou z možností je podle nich to, že v tomto období se obvykle vychovávají děti a ženy, které často přebírají roli primární pečovatelky, mohou v tomto období se svými dětmi mluvit více než muži.

„Rozdíly ve výchově dětí a péči o rodinu související s pohlavím jsou jednou z možností, která by mohla tento rozdíl vysvětlit,“ uvedl hlavní autor původní i nové studie Mathias Mehl. „Pokud by hlavní příčinou měly být biologické faktory, jako jsou hormony, měl by být značný rozdíl mezi pohlavími přítomen i mezi nastupujícími dospělými. Pokud by hybnou silou měly být společenské generační změny, měl by se postupně zvyšovat rozdíl mezi pohlavími i mezi staršími účastníky. Ani jedno z toho se však nestalo.“

I když ženy mohou být v některých obdobích života upovídanější než muži, je podle Mehla důležité si uvědomit, že jde jen o statistiku a že mnohem významnější rozdíly panují mezi jednotlivci bez ohledu na pohlaví. Nejméně upovídaný účastník studie byl muž, který denně řekl pouhých 100 slov, naopak nejvýřečnější byl také muž, jenž dokázal za jeden den pronést přes 120 tisíc slov.

Vliv na zdraví?

Podle Mehla by se mělo v tomto výzkumu dál pokračovat. Zejména s ohledem na to, jakou roli může hrát úroveň hovornosti a socializace člověka na jeho zdraví a pohodu. Jeho tým už pracuje na aplikaci, která by přes mobilní telefon pomocí umělé inteligence měřila počet slov, aniž by zaznamenávala jejich obsah.

„Fascinuje mě myšlenka, že víme, kolik potřebujeme spát, víme, kolik potřebujeme cvičit, ale netušíme, jak moc máme komunikovat,“ řekl. „Existují velmi silné důkazy o tom, že socializace souvisí se zdravím, přinejmenším ve stejné míře jako fyzická aktivita a spánek. Je to prostě další chování s dopadem na lidské zdraví.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 17 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...