Ženské slzy výrazně snižují mužskou agresivitu, ukázal pokus

Ženské slzy obsahují chemické látky, které u mužů snižují agresivitu. Popsala to ve své studii Shani Agronová z Weizmannova vědeckého institutu v Izraeli ve studii, která vyšla v odborném časopise PLOS. Výzkum prokázal, že vdechování vůně slz vede prokazatelně ke snížení mozkové aktivity související s agresivitou.

Vědci už dříve prokázali, že u některých druhů hlodavců se snižuje samčí agresivita, pokud jsou v experimentu vystaveni slzám samic. Tento jev patří mezi takzvanou sociální chemosignalizaci, což je proces, který se sice běžně vyskytuje u zvířat, ale u lidí buď neexistuje, anebo zatím není dost dobře pochopený.

A tak se to tým izraelských vědců rozhodl prověřit. Jejich experiment fungoval tak, že experimentátoři nechali proti sobě hrát dva muže nějakou hru. Přitom do jejich okolí vypouštěli vůně – buď roztok ženských slz, anebo fyziologický roztok. Testované osoby netušily, jakou vůni čichají. Hra byla navržena tak, aby vyvolala agresivní chování vůči druhému hráči, protože vědci ji zmanipulovali tak, že to vypadalo, jako by protivník podváděl. Hráči se pak mohli ve hře protihráči pomstít.

Ukázalo se, že agresivní chování s cílem pomstít se během hry pokleslo o více než čtyřicet procent, když byli soutěžící vystaveni vůni slz. Vědci pak ještě některé z mužů zkoumali pomocí magnetické rezonance. Ta ukázala, že dvě oblasti mozku související s agresivitou se aktivovaly více, když byli muži během hry vyprovokovaní protivníkem, ale ve stejných situacích, kdy čichali slzy, byla aktivace výrazně slabší.

Čím větší byl rozdíl v této mozkové aktivitě, tím méně často se hráč během hry mstil. Podle autorů tato souvislost mezi slzami, mozkovou aktivitou a agresivním chováním naznačuje, že sociální chemosignalizace je významným faktorem lidské agrese. „Zjistili jsme, že stejně jako u myší obsahují lidské slzy chemický signál, který blokuje specifickou agresi samců,“ dodali autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...