Zemřel hlady. Vědci detailně zmapovali osud mamuta, který žil na Aljašce před 17 tisíci lety

Vědci získali výjimečné podrobnosti o životě mamuta, který žil na Aljašce před sedmnácti tisíci lety. Využili k tomu fosilii z muzea Aljašské univerzity. Vytvořením a studiem izotopových dat v mamutím klu se jim podařilo porovnat jeho pohyb a stravu s izotopovými mapami regionu.

O životě a pohybu mamutů zatím vědci věděli jen velmi málo. Nová studie přináší první důkazy o tom, že tato zvířata cestovala na velké vzdálenosti. Podrobně to odborníci popsali v novém čísle časopisu Science.

„Není ještě úplně jasné, jestli tento mamut migroval sezonně, ale víme, že dokázal urazit pořádný kus cesty,“ popsal Matthew Wooller z University of Alaska Fairbanks, který se na výzkumu podílel. „Během svého života navštívil mnoho částí Aljašky, což je naprosto úžasné, když si uvědomíte, jak je tato oblast velká,“ dodal.

Co prozradil kel

Výzkumníci z Aljašského zařízení pro stabilní izotopy, kde je Wooller ředitelem, rozdělili metr dlouhý kel podélně a pomocí laseru a dalších technik vytvořili asi čtyři sta tisíc mikroskopických datových bodů.

Izotopové analýzy jsou možné díky způsobu, jakým kly rostly. Mamutům během jejich života, podobně jako dnes slonům, neustále ve klech přibývaly nové vrstvy. Jde o jakousi obdobu letokruhů u stromů. Kly tak nabízejí chronologický záznam celého mamutího života.

„Od chvíle, kdy se narodí, až do dne, kdy zemřou, si takto vedou deník, který je zapsán v jejich klu,“ řekl paleontolog Pat Druckenmiller. „Příroda nám obvykle nenabízí takto pohodlně získatelné celoživotní záznamy o životě nějakého tvora.“

Tento mamut zahynul na severu Aljašky v oblasti za polárním kruhem, kde jeho ostatky vykopal tým, jehož členy byli i Dan Mann a Pam Grovesová, kteří patří mezi spoluautory studie.

Výzkumníci dali dohromady cestu mamuta až do tohoto bodu analýzou izotopových signatur v jeho klu z prvků stroncia a kyslíku, které porovnali s mapami předpovídajícími změny izotopů na Aljašce. Tyto mapy vědci vytvořili na základě analýzy zubů stovek drobných hlodavců z celé Aljašky, jež jsou uloženy ve sbírkách muzea.

Na základě tohoto souboru lokálních dat zmapovali izotopové rozdíly na celé Aljašce, čímž získali podklady pro sledování pohybu mamutů. Po zohlednění geografických bariér a průměrné vzdálenosti, kterou zvíře urazilo každý týden, použili vědci nový přístup prostorového modelování, aby zmapovali pravděpodobné trasy, které mamut během svého života urazil.

Detaily ze života jednoho mamuta

DNA zachovaná v pozůstatcích mamuta umožnila týmu zjistit, že šlo o samce, který byl příbuzný s poslední přežívající skupinou svého druhu, jež žila na pevninské Aljašce. Tyto podrobnosti umožnily lépe pochopit život a chování zvířete, uvedla Beth Shapirová, která vedla část studie týkající se DNA.

Například náhlá změna izotopové charakteristiky, ekologie a pohybu ve věku kolem patnácti let s velkou pravděpodobností odpovídá tomu, že mamut musel odejít ze svého stáda. Velmi podobné chování znají přírodovědci také u dnešních slonů. Dokázali také zjistit, čím se kdy živil, jak se mu v různých letech dařilo i to, jak dlouho se v různých částech Aljašky zdržel.

„Když jsme zjistili, že se jedná o samce, poskytlo nám to lepší kontext, ve kterém jsme mohli interpretovat izotopová data,“ řekla Shapirová. Izotopy také poskytly vodítko k tomu, co mamuta zabilo. Vědci zjistili, že během poslední zimy jeho života došlo k náhlému nárůstu izotopů dusíku a to bývá u savců příznakem hladovění.

„Je prostě úžasné, co jsme byli schopni na základě těchto dat vidět a udělat,“ řekl spoluautor studie Clement Bataille.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 16 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...