Zemřel česko-kanadský polární ekolog Josef Svoboda. Jeho jméno nese stanice na Svalbardu

V pondělí 21. listopadu 2022 zemřel v kanadském Burlingtonu pokojně v kruhu své rodiny ve věku 93 let profesor Josef Svoboda, který se celosvětově proslavil jako špičkový polární ekolog.

Svoboda byl celoživotní skaut – v důsledku své činnosti v křesťanském studentském sdružení se stal v letech 1949 až 1958 politickým vězněm. Než po invazi států Varšavské smlouvy emigroval, pracoval v letech 1965 až 1968 v ekologickém oddělení Botanického ústavu ČSAV v Brně.

Nejšťastnější jsem byl ve vězení. Nikdy potom jsem už neprožil tak absolutní ujištění, že jsem na správné cestě.
Josef Svoboda

Po svém odchodu do Kanady koncem roku 1968 nejprve dokončil svá v letech 1949 až 1966 násilně přerušená vysokoškolská studia. Doktorát obdržel na Albertské univerzitě v Edmontonu na základě výsledků svého ekofyziologického výzkumu rostlin na ostrově Devon v kanadské Arktidě. Potom pracoval až do odchodu do důchodu jako vědec a pedagog na Erindale College torontské univerzity v městě Mississauga.

Díky svým znalostem a zkušenostem získaným v mnoha expedicích se spolupracovníky a studenty se stal jedním z předních světových odborníků v oboru polární ekologie. Jeho zásluhy o poznání přírody kanadské Arktidy byly v roce 2021 oceněny nejvyšším kanadským vyznamenáním, Řádem Kanady.

Josef Svoboda ale nepřerušil vztahy se svou vlastí – v kontaktu s kolegy zůstával po celou dobu emigrace a jakmile to politické změny umožnily, opakovaně se do Česka vracel. Díky své erudici, zkušenostem a pedagogickým schopnostem byl oblíbeným přednášejícím také na našich univerzitách.

A jeho význam ocenily i české vědecké instituce. V roce 1995 obdržel čestný doktorát Masarykovy univerzity v Brně, kde začal studovat v roce 1948, a v roce 2010 byl zvolen zahraničním členem Učené společnosti ČR. V roce 2017 mu byl v Praze udělen papežský Řád svatého Silvestra a obdržel též cenu Nadace Neuron. Vůbec největším oceněním je ale, že jeho jméno nese česká arktická stanice na Svalbardu

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...