Želví samec Diego pomohl zachránit svůj druh. Zplodil stovky potomků, teď se vrací do volné přírody

V tichomořském souostroví Galapágy bude do volné přírody vypuštěn samec želvy sloní, jehož libido pomohlo zachránit vlastní druh před vyhynutím. S odvoláním na správu Galapážského národního parku o tom informoval server BBC.

Nyní stoletý Diego byl mezi čtrnácti želvími samci, kteří se zúčastnili rozmnožovacího programu na ostrově Santa Cruz. Snaha ochránců přírody se ukázala být úspěšná, od 60. let minulého století se tímto způsobem podařilo zplodit dva tisíce želvích potomků.

Sexuální apetit Diega přitom hrál zásadní roli, protože podle odhadů se mu podařilo zplodit kolem osmi set potomků. Protože jsou tyto želvy v přírodě ohrožené, pomohl jediný samec v podstatě celý tento druh zachránit před vyhynutím.

Program nyní skončil a Diego bude v březnu vypuštěn do volné přírody na rodném ostrově Espaňola. Připojí se k tamní 1800členné želví populaci, která podle zoologů ze 40 procent nese jeho geny.

Otec-zakladatel

„Přispěl velkým podílem k vytvoření rodové linie, kterou vracíme na Espaňolu,“ řekl ředitel parku Jorge Carrión agentuře AFP. „Je to pocit štěstí mít možnost vrátit tuto želvu do jejího přirozeného prostředí,“ dodal. Před svým návratem na Galapágy pobývá Diego momentálně v karanténě.

Správa parku má za to, že Diego byl odchycen před 80 lety vědeckou expedicí. Poté byl nějaký čas v zoologické zahradě v kalifornském San Diegu.

Ještě před 50 lety žili na Espaňole pouze dva samci a 12 samiček chelonoidis hoodensis, jinde tyto vzácné želvy nežijí.

Galapágy, které leží 906 kilometrů západně od Ekvádoru, jsou pro svou jedinečnou faunu a floru zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO. V roce 1835 na ostrovech strávil šest týdnů pozorováním živočichů britský přírodovědec Charles Darwin. Zřejmě právě na základě výsledků těchto pozorování uspořádal svou základní koncepci přirozeného vzniku a vývoje druhů evolucí, jejíž hlavní hybnou silou je přírodní výběr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...