Výzkum odhalil, jak i malé množství insekticidů likviduje užitečný hmyz

Nový výzkum popsal mechanismus, jak i nízké množství insekticidu, kterým je rozšířený imidakloprid, může poškodit nervový, metabolický a imunitní systém hmyzu – včetně toho užitečného, jakým jsou včely.

Studie, která vyšla v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences, ukázala, že už nízké dávky imidaklopridu vyvolávají u hmyzu neurodegeneraci a narušují životně důležité funkce celého těla, včetně zraku, pohybu nebo imunitního systému. Přírodovědci to popsali u modelového organismu, mouchy octomilky, ale týká se to s velkou pravděpodobností i mnoha dalších druhů.

Po celém světě rychle ubývá hmyzích populací a současně se intenzivně používají insekticidy, u nichž existuje podezření, že v tom hrají klíčovou roli. Tato studie přišla s rozsáhlými důkazy, že tato souvislost není jen náhodná: i malé dávky insekticidů totiž snižují schopnost hmyzu přežít, a to i toho, který nepatří mezi škůdce.

„Náš výzkum jsme sice provedli jen na jednom insekticidu, ale existují důkazy, že i jiné insekticidy způsobují oxidační stres, takže mohou mít velmi podobné důsledky,“ komentoval výsledky práce profesor Philip Batterham z univerzity v Melbourne.

„Naše výsledky zdůrazňují, jak velký je význam lepšího pochopení mechanismů insekticidů, zejména na prospěšný hmyz. Bez dalšího výzkumu totiž nebudeme vědět, jestli jsou jiné insekticidy bezpečnější,“ uvedl Batterham.

Evropská unie už využívání imidaklopridu v zemědělství zakázala kvůli obavám z dopadů na včely. Přesto zůstává jedním z nejprodávanějších insekticidů na světě. Napadá centrální nervovou soustavu hmyzu, což má za následek ochrnutí hmyzu a jeho následnou smrt.

Jak výzkum probíhal

Vědci ke svým závěrům došli studiem účinků imidaklopridu na larvy octomilek. V praxi se tento insekticid obvykle používá v koncentraci až 2800 částic na milion (ppm). V laboratoři ale vědci testovali mnohem nižší dávky, přičemž zjistili, že už velmi nízká dávka 2,5 ppm stačí k tomu, aby se pohyb larev mušek po pouhých dvou hodinách od vystavení snížil o 50 procent. „A to je pro nás důkaz, že insekticid měl vliv na funkci mozku,“ řekl doktor Felipe Martelli, který se na studii podílel.

Výzkumníci také testovali insekticid na dospělých mouchách. Zjistili, že mouchy vystavené velmi nízkým dávkám (4 ppm) během 25 dnů osleply a objevily se u nich pohybové problémy, které ovlivnily jejich schopnost lézt. To je příznakem neurodegenerace v jiných částech mozku.

„Řada studií prokázala, že nízké dávky insekticidů mohou ovlivnit chování hmyzu. Neodhalily ale, jak insekticidy vyvolávají změny na buněčné a molekulární úrovni,“ dodal Martelli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 12 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
včera v 20:56

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...