Výzkum na Havaji ukázal bakteriální rozmanitost lávových jeskyní. Zjistil i „mikrobiální temnou hmotu“

V lávových jeskyních, lávových tunelech a geotermálních průduších na Havaji je mnohem větší bakteriální rozmanitost, než vědci očekávali. Tato místa podle studie v časopise Frontiers in Microbiology ukazují, jak mohl v minulosti vypadat život na Marsu a na mladé Zemi.

Nový výzkum odhalil, že zdánlivě mrtvé vulkanické prostředí doslova přetéká nesmírně pestrými formami života. V lávových jeskyních a dalších strukturách vytvořených sopečnou činností na Havajských ostrovech totiž žijí jedinečná, rozmanitá a dosud nepopsaná společenství bakterií. 

Na studii, která vyšla v žurnálu Frontiers in Microbiology, spolupracovali vědci z několika univerzit a NASA. Studovali vzorky odebrané ze sedmdesáti lokalit Havaje. Jednalo se o jeskyně, tunely nebo průduchy, jež vytvořila sopečná činnost. Na těchto místech odebírali genetický materiál všeho, na co narazili, a pak genom sekvenovali a analyzovali. Získali tak jakýsi atlas podzemního života, o jehož rozmanitosti až doposud nic netušili.

Jeden z autorů studie Steve Smith v jeskynní chodbě
Zdroj: Kenneth Ingham/Frontiers

Tato místa by z hlediska obecných představ o životě měla být nehostinná a prakticky mrtvá. Panují zde extrémní teploty, a navíc tu bývají vysoké koncentrace chemikálií, které jsou pro většinu organismů smrtící. Výzkum potvrdil, že v místech sopečných systémů, kde jsou takové podmínky, je opravdu života pramálo – a když už se tam nějaký najde, je jen málo rozmanitý. Ale naopak ve starších tunelech a jeskyních, které vznikly před více než pěti sty lety, a jsou tedy pohostinnější, to životem přetéká. 

Nesnesitelné podmínky vytvářejí tlak na život

Jako nejzajímavější se ukázalo, že v těch nejhorších podmínkách se mikroorganismy navzájem intenzivně ovlivňovaly. „Vede nás to k otázce, jestli extrémní prostředí nepomáhají vytvářet interaktivnější mikrobiální společenstva, v nichž jsou mikroorganismy na sobě více závislé,“ uvádí autoři výzkumu. „A pokud ano, jaké jsou vlastnosti extrémních prostředí, která k tomu pomáhají?“

Krápníkový útvar v havajském jeskynním systému se zelenými měděnými minerály a bílými mikrobiálními koloniemi
Zdroj: Kenneth Ingham/Frontiers

Analýza genomu zjistila, že jen málokdy se bakterie jednoho druhu vyskytují na více místech. To znamená, že každé prostředí si vytváří své vlastní, zcela unikátní mikrobiální světy, jež se liší nejen od čehokoliv na povrchu, ale také v jiných podzemních „oázách“.

Z tohoto vzorce ale jedna skupina bakterií nápadně vybočuje. Jedná se o bakterie druhu Chloroflexi, které se často vyskytovaly v různých vulkanických oblastech a zřejmě se vzájemně ovlivňují s mnoha dalšími organismy. Nejsou pro to sice zatím jasné důkazy, ale podle autorů to vypadá, že právě tento druh může fungovat jako jakési lepidlo pomáhající propojovat nejrůznější další společenstva bakterií a vytvářet tak složitější ekosystémy. Tato úloha by mohla být klíčová při vzniku složitého života, jak ho dnes známe z povrchu Země.

„Tato studie poukazuje na možnost, že starobylejší linie bakterií, jako jsou Chloroflexi, mohou mít důležité ekologické úlohy,“ uvádí autoři. „Chloroflexi jsou nesmírně rozmanitou skupinou bakterií s mnoha různými rolemi, které se vyskytují v mnoha různých prostředích, ale nejsou zatím dost dobře prozkoumané, takže nevíme, co v těchto společenstvech dělají. Někteří vědci takové skupiny nazývají ‚mikrobiální temná hmota‘,“ doplňují autoři. Narážejí tím na vesmírnou temnou hmotu, která tvoří sice většinu hmoty v kosmu, ale také je pro moderní vědu neviditelná, a tedy i neznámá. 

Husté mikrobiální kolonie
Zdroj: Frontiers in Microbiology/Jimmy Saw

K čemu to je?

Podmínky v těchto vulkanických systémech připomínají nejen to, jak vypadala mladá Země, na níž teprve vznikal složitější život, ale zřejmě i podmínky na jiných planetách Sluneční soustavy nebo na doposud nepopsaných exoplanetách v hlubinách vesmíru.

  • Lidé žijí v prostoru, který je tvořený hmotou – tedy atomy. Ty ale tvoří jen asi 4,6 procenta kosmu.
  • Dalších 23 procent kosmu je tvořeno takzvanou temnou hmotou.
  • A drtivá většina vesmíru je pro lidstvo zcela neviditelná, 72 procent z něj totiž tvoří takzvaná temná energie.

Informace, které vědci z takových výzkumů získají, by mohly pomoci mnohem lépe pochopit, jakým způsobem se formovaly základy života na Zemi i jinde. 

„Celkově tato studie pomáhá ukázat, jak důležité je studovat mikroby v jejich přirozeném prostředí, spíše než je pěstovat samostatně,“ dodávají autoři. „V přírodě mikrobi totiž nežijí izolovaně. Rostou a interagují s mnoha dalšími mikroorganismy v moři chemických signálů od těchto dalších mikrobů. To pak může měnit jejich geny a ovlivňovat to, jaká je jejich úloha ve společenství.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...