Všechny civilizace měly náboženství a zázraky. Nový výzkum hledal příčinu

Všechny historické civilizace spojovala jedna věc – všechny vyznávaly nějaká náboženství, věřily v nadpřirozeno a prováděly více či méně komplikované rituály. Jak je to možné? Podle nové studie má náboženství mimořádně silnou roli ve schopnosti vysvětlovat srozumitelně složitý svět.

Náboženství podle celé řady vědeckých výzkumů pomáhá lidem zaplnit mezery v jejich poznání. Mezinárodní vědecký tým se teď podíval na to, jaký druh mezer náboženství zaplňuje nejčastěji.

Zkoumali to pět let. Využili při tom údaje z etnografických výzkumů z celého světa a celé známé historie lidstva – analyzovali záznamy celkem 114 různých společností. „Zjistili jsme, že společnosti mají v drtivé většině případů nadpřirozenou víru, která se týká spíše přírodních než společenských jevů,“ popsali vědci v článku na webu The Conversation. Výzkum byl publikován v žurnále Nature Human Behaviour.

Tyto výsledky se objevovaly u všech zkoumaných společností, ať se od sebe lišily jinak sebevíce. Stejné pravidlo fungovalo u kočovných skupin lovců a sběračů v Africe jakou jsou ǃKungové, přes rybářské společnosti z tichomořských ostrovů (například lidé z Trobriandových ostrovů) až po velké „komplexní“ společnosti s moderní technologií a písemnými záznamy.

„U každé společnosti jsme pročítali etnografické texty a hledali nadpřirozená vysvětlení, která byla běžná u všech jejích obyvatel. Poté jsme určili zdroj tohoto vysvětlení,“ vysvětlují autoři svou metodologii. Zajímalo je hlavně, jestli se nadpřirozená vysvětlení zaměřovala na „přírodní“ jevy – tedy události, které neměly jasnou lidskou příčinu, jako jsou nemoci, přírodní katastrofy a sucho, anebo zda se věnovala sepíše „sociálním“ jevům způsobeným lidmi, jako jsou války, vraždy a krádeže.

Za co mohou bohové, a za co lidé

„V našem výzkumu jsme našli vysvětlení všech těchto různých jevů. Například obyvatelé ekvádorského deštného pralesa Cayapa přisuzovali blesky, přírodní jev, duchu Hromu, který nosil velký meč, jenž se třpytil, když ho použil v boji. A Komančové z velkých amerických plání vysvětlovali načasování války, společenského jevu, pomocí snů šamanů.“

Tato studie ale kromě zřejmých věcí našla také nápadný rozdíl: Téměř všechny zkoumané společnosti používaly nadpřirozená vysvětlení pro přírodní jevy, jako jsou nemoci (96 %), přírodní katastrofy (92 %) a sucho (90 %), výrazně méně ale nadpřirozeno aplikovaly na společenské jevy, jako je vysvětlení pro války (67 %), vraždy (82 %) nebo krádeže (26 %).

Paralelní evoluce víry a společnosti

Přírodní vědy znají fenomén paralelní evoluce – například vývoj psů probíhal současně s evolucí člověka a oba se navzájem ovlivňovaly. Podobný fenomén objevili vědci i ve vývoji náboženství. „Globální převaha přirozeně zaměřených nadpřirozených vysvětlení je jedním z nejpozoruhodnějších zjištění našeho výzkumu. Je to částečně překvapivé, protože současná velká náboženství, jako je křesťanství a islám, jsou velmi sociální instituce,“ připouštějí autoři.

Velmi typické je to zejména u křesťanství a islámu; vyznavači obou náboženství spíše spoléhají na svou náboženskou víru více jako na sociální a morální kompas „než jako na způsob, jak porozumět počasí“. Není to ale jen vývoj posledních staletí   –už Bible se totiž snaží vysvětlit celou řadu společenských jevů. Autoři uvádějí třeba příběh Kaina a Ábela, který vysvětluje původ vraždy, zatímco kniha Jozue vysvětluje nadpřirozené příčiny války, která zničila Jericho.

„Jak bychom tedy mohli vysvětlit kontrast mezi nadpřirozenými vysvětleními v moderním křesťanství a nadpřirozenými vysvětleními u tradičních společností, jak o nich vyprávějí historické záznamy?“ ptají se autoři, a nabízejí i vysvětlení.

„Zjistili jsme, že společnosti rozvíjejí tím více nadpřirozených vysvětlení sociálních jevů, čím jsou větší a složitější. Lidnatější společnosti s měnou a pozemní dopravou častěji vysvětlovaly události, jako jsou krádeže a války, pomocí nadpřirozených principů než malé lovecko-sběračské a zahrádkářské skupiny.“

Vědci zatím nejsou schopní říci s jistotou, proč tomu tak je. Možným vysvětlením může být, že ve větších společnostech se lidé méně znají, což se promítá do víry v nadpřirozeno. Anebo se možná lidé ve větších, a tedy i složitějších společnostech více zabývají problémy, jako jsou války a krádeže, protože pro ně představují větší hrozbu. A proto je pravděpodobnější, že si pro ně vytvoří nadpřirozená vysvětlení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 18 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...