Vírník by mohl inspirovat drony. Kdyby byl velký jako člověk, plaval by pětkrát rychleji než torpédo

Malý vodní brouk se pohybuje rychlostí, která zdánlivě porušuje fyzikální zákony. Jak je to možné, teď poprvé vysvětlil tým amerických vědců. Výsledky by se daly využít pro konstrukci rychlejších a obratnějších dronů.

Vírník je nenápadný brouk žijící ve vodě. Měří asi půl centimetru, jeho tělo nejvíc připomíná malou pecku. Jenže vzhled klame: tento tvoreček patří mezi nejrychlejší plavce světa.

Dokážou dosáhnout takového zrychlení, že vzdálenost odpovídající stonásobku délek svého těla urazí za jednu sekundu – což odpovídá rychlosti jeden metr za sekundu. Pro srovnání: kdyby takhle rychle měl plavat člověk (úměrně velikosti svého těla), prořezával by hladinu rychlostí 720 kilometrů za hodinu. To je pětinásobek rychlosti těch nejrychlejších klasických torpéd.

Jak to vírník dělá? To popsala nová studie vědců z Cornellovy univerzity, která také nabízí zkušenosti, jež by se daly využít pro konstrukci robotů a člunů bez posádky.

Až doposud si vědci mysleli, že vírníci dosahují své impozantní rychlosti pomocí pohonného systému, který vyžaduje, aby se nohy hmyzu pohybovaly rychleji, než je rychlost plavání. Jen tak mohou končetiny vytvářet dostatečný tah. Jenže aby brouk dosáhl tak vysoké rychlosti, musely by jeho nohy tlačit na vodu neskutečnou rychlostí. „Bylo to divné,“ připouští Chris Roh, který výzkum vedl. „Nejrychlejší plavec a tah založený na odporu obvykle nejdou dohromady.“ A tak vědci hledali jiné řešení.

Našli ho u mořských savců a ptáků. Ti se pohybují tak rychle díky vztlaku, popsali ve studii, která vyšla 8. ledna v odborném časopise Current Biology. Prokázaly to záběry ze dvou vysokorychlostních kamer synchronizovaných pod různými úhly. Díky nim mohli vědci natáčet vírníka v pohybu a dobře pozorovat, co se vlastně děje.

Vírník se pohybuje jako rychlostní člun

Tento způsob pohybu funguje vlastně dost podobně jako u lodního šroubu. Je totiž kolmý k vodní hladině, což eliminuje odpor a umožňuje efektivnější hybnost schopnou dosáhnout větší rychlosti. „V biologii je těžké věci otáčet,“ vysvětluje Roh, který je expertem na aplikaci přírodních procesů v mechanice. „Dalo by se tedy říci, že nohy vírníka jsou částečnou vrtulí, která se otáčí a pak se zasune, než se znovu nastaví a částečně se opět otáčí.“

Na základě pozorování vytvořili vědci model, který popsal, co přesně je tím rozhodujícím faktorem, který pomáhá vírníkovi vytvořit tento efekt lodního šroubu a dosáhnout takové rychlosti. Zjistili, že klíčový je úhel, v němž se končetiny brouka pohybují vůči vodní hladině. Je dokonale vyladěný na to, aby dosahoval optimálního výkonu – což je možné díky dvěma stům milionům roků evoluce.

Tento způsob pohybu ve vodě už dříve věda popsala u velkých savců, například lachtanů, delfínů a velryb. Vírníci jsou unikátní v tom, že jde o jednoznačně nejmenší organismus, který tuto techniku využívá.

Cesta k rychlejším robotům

„Doufáme, že tyto výsledky osloví vědce, kteří se věnují robotice inspirované živými organismy. Měly by jim napovědět, aby nejprve identifikovali fyzikální základ studovaného fenoménu a teprve potom se pokoušeli to aplikovat na vytváření robotů,“ dodal Roh.

A možných aplikací jsou spousty. Americké vojenské námořnictvo se v současné době koncentruje na vývoj bezpilotních plavidel, obdoby létajících dronů. Tradiční konstrukce lodí je omezena tím, že na nich musí být lidská posádka. Kdyby tam ale nebyla, mohly by být lodě mnohem menší, flexibilnější a také rychlejší a schopnější obratnějšího manévrování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 14 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...