Většina nanoplastů, které míří v řekách do oceánů, zůstává na pobřeží, domnívají se vědci

Nanoplasty, které v potocích a řekách míří do oceánů, mají tendenci shlukovat se kolem pevných objektů. Tvrdí to nová studie, kterou zveřejnil odborný časopis Environmental Science & Technology. Podle vědců to může znamenat, že většina těchto částic tak zůstává zachycená u ústí řek nebo pobřeží.

Plasty v současnosti představují velký environmentální problém. Zamořují už i odlehlá místa na Zemi a výjimkou nejsou ani oceány. Když k nim původně velké umělohmotné kusy plují, postupně se rozpadávají na menší a menší úlomky. Někdy přitom skončí až v nano velikosti.

Mezi obrovským množstvím umělohmotného odpadu, které se dostává do řek a potoků, a tím, co vědci našli v oceánech, přitom existuje značný nepoměr. To, kde velká část nanoplastů končí, tak pro ně až doposud zůstávalo záhadou.  

Shluky po stranách nádoby

Dřívější výzkumy ukázaly, že nanoplasty se shlukují v dobře promíchané a stojaté slané vodě. To však neplatí, když se tyto částice dostanou do prostředí, kde je obsah soli nerovnoměrný – jedná se například o ústí řek. Právě na to, jak se nanoplasty „chovají “v těchto místech, se nyní zaměřili francouzští vědci.

V rámci experimentu tým naplnil vodou malé komory. Vytvořil v nich obdobné podmínky, jako panují kolem ústí řeky na francouzském karibském ostrově Guadeloupe. Konkrétně výzkumníci pomocí speciálního zařízení do nádob vpouštěli proud sladké vody a rozdrcené polystyrenové kuličky. Dalším vstupem tam současně vstřikovali slanou tekutinu.

Výsledky ukázaly, že nanočástice měly tendenci se shlukovat a často skončily na stranách komory. To podle vědců naznačuje, že ústí řek a pobřeží podstatnou část těchto malých umělohmotných částic zachytí dříve, než se dostanou do oceánu.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...