Venezuela přišla o poslední ledovec

Extrémní léto přineslo Venezuele nejen spoustu teplotních rekordů, ale také zánik jejího posledního ledovce. Zbyla z něj jen plocha velká asi jako polovina pražského Václavského náměstí.

Venezuela se stala první zemí světa, která v moderní době přišla o všechny své ledovce. Stalo se tak poté, co se ledovec La Corona přezdívaný i Humboldtův zmenšil natolik, že ho vědci překlasifikovali na „ledovcové pole“.

Šlo o poslední ze šesti ledovců, které se nacházely v pohoří Sierra Nevada de Mérida v nadmořské výšce kolem pěti tisíc metrů. Pět z nich zmizelo už do roku 2011, La Corona byla posledním. Její odtátí přišlo dříve, než se předpokládalo, vědci očekávali, že vydrží asi do roku 2035. Co se stalo, není jasné, protože kvůli politickým problémům v zemi glaciologové nemohli osobně změny sledovat po dobu několika let.

Led nezmizel zcela, ale jeho úbytek je velmi rychlý. V současné době má už plochu jen pouhých dvou hektarů. To odpovídá rozloze asi poloviny Václavského náměstí v Praze a současně to už nestačí definici ledovce.

První, ale ne poslední

Podobných zpráv bude v nadcházejících letech přibývat. Dalšími zeměmi, které čeká stejný osud, jsou podle klimatologa Maximiliana Herrery Indonésie, Mexiko a Slovinsko. „Jiné země přišly o své ledovce již před několika desetiletími po skončení malé doby ledové, ale Venezuela je pravděpodobně první, která o ně přišla v moderní době," shrnul vědec pro deník The Guardian.

Humboldtův ledovec neměl příliš naději delšího přežití zejména proto, že mu chybí takzvaná akumulační zóna. To znamená, že nemá jak růst, může se jen zmenšovat. Za poslední půlrok ztratil asi polovinu své rozlohy, zejména díky výjimečně teplému létu, které na jižní polokouli nedávno skončilo.

Kromě klimatických změn k tání přispěl i jev El Niño, který v těchto zeměpisných šířkách obecně zvyšuje teploty. Letos tam několik měsíců panovaly teploty o tři až čtyři stupně vyšší, než je průměr z let 1991 až 2020.

Snaha o záchranu selhala

Venezuelská vláda se pokoušela ledovec zachránit – zpočátku konzervativně, nakonec zoufale. Posledním krokem je nynější instalace ochranné pokrývky, která má zmrzlou vodu bránit před nejhorším. Vědci se ale domnívají, že to příliš nepomůže.

Jen malý vliv bude mít konec La Corony na zásobování lidských sídel vodou, na to byl příliš drobný. Velký problém ale bude mít mnoho jiných zemí v Jižní Americe, kde je na ledovcích závislých mnoho měst, například Peru.

Ledovec ale není jen voda. Poskytuje totiž svému okolí také celou řadu ekosystémových služeb a také nabízí obydlí řadě druhů více či méně specializovaných mikroorganismů. Ty jsou v případě Humboldtova ledovce odsouzeny k zániku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
před 9 hhodinami

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
před 11 hhodinami

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
6. 10. 2026‌‌

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
6. 10. 2026‌‌

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
6. 10. 2026Aktualizováno6. 10. 2026‌‌

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
6. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.