Venezuela přišla o poslední ledovec

Extrémní léto přineslo Venezuele nejen spoustu teplotních rekordů, ale také zánik jejího posledního ledovce. Zbyla z něj jen plocha velká asi jako polovina pražského Václavského náměstí.

Venezuela se stala první zemí světa, která v moderní době přišla o všechny své ledovce. Stalo se tak poté, co se ledovec La Corona přezdívaný i Humboldtův zmenšil natolik, že ho vědci překlasifikovali na „ledovcové pole“.

Šlo o poslední ze šesti ledovců, které se nacházely v pohoří Sierra Nevada de Mérida v nadmořské výšce kolem pěti tisíc metrů. Pět z nich zmizelo už do roku 2011, La Corona byla posledním. Její odtátí přišlo dříve, než se předpokládalo, vědci očekávali, že vydrží asi do roku 2035. Co se stalo, není jasné, protože kvůli politickým problémům v zemi glaciologové nemohli osobně změny sledovat po dobu několika let.

Led nezmizel zcela, ale jeho úbytek je velmi rychlý. V současné době má už plochu jen pouhých dvou hektarů. To odpovídá rozloze asi poloviny Václavského náměstí v Praze a současně to už nestačí definici ledovce.

První, ale ne poslední

Podobných zpráv bude v nadcházejících letech přibývat. Dalšími zeměmi, které čeká stejný osud, jsou podle klimatologa Maximiliana Herrery Indonésie, Mexiko a Slovinsko. „Jiné země přišly o své ledovce již před několika desetiletími po skončení malé doby ledové, ale Venezuela je pravděpodobně první, která o ně přišla v moderní době," shrnul vědec pro deník The Guardian.

Humboldtův ledovec neměl příliš naději delšího přežití zejména proto, že mu chybí takzvaná akumulační zóna. To znamená, že nemá jak růst, může se jen zmenšovat. Za poslední půlrok ztratil asi polovinu své rozlohy, zejména díky výjimečně teplému létu, které na jižní polokouli nedávno skončilo.

Kromě klimatických změn k tání přispěl i jev El Niño, který v těchto zeměpisných šířkách obecně zvyšuje teploty. Letos tam několik měsíců panovaly teploty o tři až čtyři stupně vyšší, než je průměr z let 1991 až 2020.

Snaha o záchranu selhala

Venezuelská vláda se pokoušela ledovec zachránit – zpočátku konzervativně, nakonec zoufale. Posledním krokem je nynější instalace ochranné pokrývky, která má zmrzlou vodu bránit před nejhorším. Vědci se ale domnívají, že to příliš nepomůže.

Jen malý vliv bude mít konec La Corony na zásobování lidských sídel vodou, na to byl příliš drobný. Velký problém ale bude mít mnoho jiných zemí v Jižní Americe, kde je na ledovcích závislých mnoho měst, například Peru.

Ledovec ale není jen voda. Poskytuje totiž svému okolí také celou řadu ekosystémových služeb a také nabízí obydlí řadě druhů více či méně specializovaných mikroorganismů. Ty jsou v případě Humboldtova ledovce odsouzeny k zániku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...