Velrybí kojení. Biologové nafilmovali, jak matka keporkaka krmí mládě

Všechny savce spojuje kojení mláďat mateřským mlékem. Pozorovat to u kytovců je ale kvůli jejich způsobu života krajně nezvyklé – nyní se to podařilo mořským biologům z havajského vědeckého projektu Marine Mammal Research Program (MMRP).

Každou zimu se asi deset tisíc keporkaků vydá na téměř pět tisíc kilometrů dlouhou cestu z chladných, ale na potravu bohatých míst u Aljašky do teplých vod u Havaje. Tam je moře ideální k tomu, aby tam na jaře přivedli k životu mláďata.

Vědci z MMRP se spojili s inženýry ze dvou amerických univerzit a pomocí jejich technického vybavení keporkaky sledovali – zajímalo je především, jak vypadá interakce mezi samicemi a jejich mláďaty. Na sedm mladých keporkaků připevnili nejrůznější přístroje, samozřejmě pomocí neinvazivních metod, takže mláďata nijak nezranili. Kromě hloubkoměrů, akcelerometrů a automatických nahrávačů zvuku to byly i kamery.

Biologové tak získali nejen spoustu dat ohledně pohybu a dýchání označených velryb, ale také hodiny záběrů. Přímo z pohledu velryby tak mohli pozorovat mnoho unikátních situací, například to, jak matka pod vodou kojí své mládě:

Tyto záběry jsou nejen působivé, ale především vědcům prozrazují spoustu informací o chování keporkaků, které mohou být využité například pro jejich lepší ochranu.

„Skoro na vlastní oči vidíme, co vidí tato zvířata, s čím se setkávají a co zažívají,“ uvedl ředitel MMRP Lars Bejder. „Záběry, které jsme získali, jsou vzácné a jedinečné. Pomocí nich můžeme spočítat, jak dlouho trvá kojení u keporkaků – a to je opravdu důležité,“ dodal.

Tento tým mořských biologů má s keporkaky už mnoho zkušeností; již se jim podařilo získat spoustu unikátních záběrů.

Před rokem například nafilmovali úplně novorozené mládě:

Nedávno zase získali záběry, jak keporkaci loví pomocí vzduchových bublin:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...