Velryba měla v těle 40 kilo plastů, hlavně sáčky a tašky. Zemřela na pobřeží Filipín

Mladá velryba, kterou vyplavilo moře na pobřeží Filipín, zemřela na šok poté, co pozřela přes čtyřicet kilogramů plastových tašek. Oznámili to mořští biologové a dobrovolníci, kteří pracují pro D'Bone Collector Museum na filipínském ostrově Mindanao. Mořští biologové objevili ve vnitřnostech uhynulého kytovce 16 plastových pytlů na rýži a velké množství umělohmotných nákupních tašek.

Tělo kytovce bylo nedaleko města Davao objeveno o víkendu; jednalo se mladého vorvaňovce zobatého. Tento ozubený kytovec nepatří mezi ohrožené druhy, v současné době jich žije ve světových oceánech přes sto tisíc. Dospělý vorvaňovec může měřit přes šest metrů a váží i nad dvě tuny, tento exemplář byl asi o třetinu menší.

Když přírodovědci provedli pitvu, ukázala se příčina: enormní množství plastového odpadu, který zcela ucpal vnitřnosti velryby. Přestože vědci z tohoto ústavu už zkoumali řadu jiných kytovců, tento případ byl podle nich zdaleka nejhorší: „Je to nejvíc plastů, které jsme v jedné velrybě viděli. Je to nechutné. Vlády musí začít jednat proti těm, kdo dělají z řek a oceánů odpadní stoky.“

Plastový problém nabývá v jihovýchodní Asii enormních rozměrů

Používání jednorázových plastových obalů je v jihovýchodní Asii velmi rozšířené. Zpráva organizace Ocean Conservancy z roku 2017 uvádí, že Čína, Indonésie, Filipíny, Thajsko a Vietnam vyhazují do moře více plastů než celý zbytek světa dohromady. 

Vědci odhadují, že v okolí Filipín zemře na pozření plastových odpadů ročně asi 300 velkých mořských tvorů. Mořský biolog Darrel Blatchley, který je majitelem D'Bone Collector Museum, uvedl pro deník Guardian, že během deseti let zkoumali množství mrtvých velryb a delfínů – 57 z nich zemřelo na nahromaděný odpad a plasty v žaludcích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...