„Velmi špatné.“ Australský úřad vydal prognózu pro Velký bariérový útes

Vyhlídky na budoucnost Velkého bariérového útesu jsou velmi špatné, a to především kvůli klimatickým změnám, které způsobují zvyšování teploty mořské vody. Uvedl to australský vládní úřad, který zhoršil prognózu této přírodní památky UNESCO na nejnižší možnou úroveň.

Úřad pro správu mořského parku Velký bariérový útes (GBRMPA) vydává hodnocení stavu nejrozsáhlejšího korálového systému světa každých pět let. V roce 2014 označil perspektivu systému za špatnou, nyní je prognóza ještě o stupeň horší – na úrovni „velmi špatné“.

Zdůraznil přitom, že hlavní hrozbou pro útes nacházející se u severovýchodního pobřeží Austrálie jsou klimatické změny. Ke zhoršení stavu přispívá ale také nadměrný rybolov, stavební aktivity na pobřeží či vypouštění odpadních vod.

Zpráva poukazuje na rozsáhlé blednutí korálových kolonií, kterým byly v letech 2016 a 2017 zasaženy dvě třetiny útesu. Blednutí nastává, když se koráli v důsledku oteplování vody začnou zbavovat barevných řas, které jim dopravují výživné látky. Lehce vybledlí koráli se mohou při ochlazení vody ještě vzpamatovat, hůře postižení „hladovějící“ koráli jsou ale náchylnější k nemocem a hynou.

Zhoršování stavu Velkého bariérového útesu má přitom dopad na místní komunity a turistický průmysl, připomíná GBRMPA.

Útes může být zapsán na seznam ohrožených památek

Obavy z budoucnosti útesu vyjádřil v roce 2017 Výbor pro světové dědictví UNESCO. Čtvrteční zpráva australského vládního úřadu by podle agentury AP mohla vést k tomu, že by UNESCO zařadilo příští rok Velký bariérový útes mezi ohrožené památky.

„Je klíčové přistoupit k radikálnímu celosvětovému řešení klimatických změn, aby se zpomalilo zhoršování stavu ekosystému Velkého bariérového útesu a podpořila se jeho obnova,“ konstatuje ve zprávě australský úřad.

Velký bariérový útes, který je od roku 1981 součástí světového přírodního dědictví UNESCO, lemuje severovýchodní pobřeží Austrálie v délce více než dvou tisíc kilometrů. Je to největší komplex korálových útvarů na světě a jedno z největšch turistických lákadel v Austrálii. Tvoří ho stovky oddělených korálových útesů a ostrůvků a je domovem 400 druhů korálů, 1500 druhů ryb a čtyř tisíc druhů měkkýšů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...