Velký tygří cestovatel. Indičtí vědci popsali rekordní cestu

Indičtí vědci zaznamenali dosud nejdelší pochod tygra ve své zemi. Dvouapůlletý samec, jehož sledovali, ušel za pět měsíců asi 1300 kilometrů. Podle odborníků zřejmě hledal kořist, vlastní revír či samici. Informaci přinesl zpravodajský web BBC.

Šelma s kódovým označením C1 opustila letos v květnu chráněnou oblast ve státě Maháráštra na západě Indie. Vědci sledovali její pohyb pomocí digitálního obojku, který jim každou hodinu posílal údaje o poloze.

Zvíře nešlo přímo z jednoho bodu do druhého, ale toulalo se přes farmy, dálnice a vodní toky. Na chvíli zavítalo i na území sousedního státu. Tento víkend pak došlo do jiné rezervace opět ve státě Maháráštra.

„Tygr pravděpodobně hledá revír, potravu nebo družku. Většina oblastí vhodných pro tygry je (v Indii) obsazená, a noví tygři tak musí více hledat,“ řekl BBC biolog Bilal Habib.

Velký cestovatel

Tygr se podle zjištění vědců přes den schovával a pohyboval se především v noci. Cestou lovil divoká prasata či dobytek. S lidmi se setkal jen jednou. Při střetu poranil člověka, který omylem vlezl do houští, kde tygr právě odpočíval. Žádný vážnější incident však vědci nezaznamenali. „Lidé ani netuší, že tento tygr prošel jejich zahradou,“ prohlásil Habib.

Vědci se však obávají, že budou muset šelmu znovu odchytit a přesunout do nejbližší chráněné oblasti, aby „předešli jakýmkoli nešťastným nehodám“. Mají rovněž strach, že se zvířetem v blízké době ztratí spojení, protože baterie obojku je již z 80 procent vybitá.

Počty tygrů v Indii v poslední době rostou, ačkoli stále ubývá jejich přirozeného životního prostoru a kořisti. Tyto šelmy žijí samotářsky a setkávají se jen kvůli páření. Podle expertů potřebuje každý tygr k přežití v revíru jako kořist populaci 500 zvířat, jež se mezi sebou volně rozmnožují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...