Vědci se pod Antarktidou provrtali do ztraceného světa. Koryto řeky pod ledem je plné života

Novozélandští vědci objevili při zkoumání šelfového ledovce v Antarktidě prostoru rozměry i tvarem podobnou obří katedrále, která kvete životem v nejrůznějších formách. Nachází se asi 500 metrů pod ledem v místě, které vyhloubila řeka.

Nově objevená prostora plná života má podobu stovky metrů rozlehlé jeskyně. Vědci tento unikátní ekosystém nalezli, když zkoumali, jak se ledovec mění pod vlivem globální změny klimatu.

Tání antarktických ledovců může mít dramatický dopad na život na Novém Zélandu, proto země investuje do výzkumu tohoto kontinentu nemalé částky. Na průzkumu šelfového ledovce se podíleli experti z univerzit ve Wellingtonu, Aucklandu a Otagu a také z Národního institutu pro vodu a atmosféru (NIWA).

  • Šelfový ledovec (ice shelf) je tlustá plovoucí ledová plošina, která se vyskytuje tam, kde ledovce nebo další toky ledu z ledového příkrovu tečou dolů k pobřeží a na povrch oceánu. Šelfové ledovce se nacházejí pouze v Antarktidě, Grónsku, Kanadě a v ruské Arktidě. Tloušťka šelfových ledovců se pohybuje od cca 100 metrů do 1000 metrů.

Když se výzkumníci provrtali skrz led až do řeky, kamera umístěná na vrtáku se začala chovat divně, jako by byl její obraz rozmazaný. „Chvíli jsme si mysleli, že je s kamerou něco špatně, ale když se obraz doostřil, všimli jsme si, že jsou to členovci,“ řekl Craig Stevens z NIWA. Voda byla tak plná drobných korýšů, že to na první pohled vypadalo jako mlha.

„Prováděli jsme už předtím výzkumy i v jiných částech šelfového ledovce a mysleli jsme si, že už ho známe, ale tentokrát jsme narazili na pořádné překvapení,“ uvedl Stevens pro britský deník The Guardian. „Skákali jsme radostí, protože nám došlo, že když všichni ti živočichové plavou kolem našeho vybavení, znamená to, že tam existuje významný ekosystém.“

Korytem pravěké řeky

Prvním, kdo přišel s myšlenkou toto místo prozkoumat, byl vedoucí projektu, glaciolog Huw Horgan. Ten si na satelitních snímcích všiml drobné nenápadné rýhy na povrchu Rossova ledovce. 

Napadlo ho, že přesně tento tvar by mohl odpovídat řece ukryté pod ledovcem. Podle Hogana vědci o síti skrytých sladkovodních jezer a řek pod antarktickým ledovým příkrovem vědí už delší dobu, ale zatím je nikdo přímo neprozkoumal. „Když jsme pozorovali a zkoumali vzorky z této řeky, bylo to, jako bychom vstoupili do ztraceného světa,“ dodal s narážkou na slavný román Artura Conana Doyla.

Vědci v řece pod ledem nechali některé přístroje, které budou zaznamenávat, co se tam děje. Pozorování budou analyzovat v laboratořích na Novém Zélandu. Zároveň budou katalogizovat poznatky o druzích, na které tam narazili, a pokusí se vytvořit ekologickou mapu této přírodní katedrály. To znamená, že popíší všechny vazby mezi druhy, a zkusí tak pochopit zákony tohoto izolovaného světa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...