Vakcína od firem Pfizer a BioNTech podle výzkumu provedeného na univerzitě v texaském Galvestonu působí proti novým genetickým mutacím koronaviru, které se koncem loňského roku rozšířily v Británii a Jihoafrické republice.
Obě varianty mají mutaci zvanou N501Y. Ta se vyznačuje lehce pozměněnou bílkovinou na bodcích viru, které umožňují přichytit se k vnější membráně napadených buněk. Vědci se domnívají, že kvůli této změně se nové varianty koronaviru dokážou šířit rychleji. Většina nyní vyráběných vakcín je vyvinuta tak, aby naučily tělo rozeznávat bílkovinu bodců a bránit se proti ní.
Pfizer ve spolupráci s vědci z Galvestonu provedl laboratorní testy, zda mutace má nějaký vliv na tuto vlastnost očkovací látky. Použili krevní vzorky 20 lidí, kteří vakcínu dostali. Protilátky, které v sobě tito lidé měli, si dokázaly při laboratorních testech s virem úspěšně poradit.
AP upozorňuje, že tato studie je předběžná a čekají ji další opakování a vyhodnocování. Podle Philipa Dormitzera, hlavního vědeckého garanta firmy Pfizer, ale jde o „velmi uklidňující zjištění, že mutace, která v poslední době způsobila tolik starostí, podle všeho není pro vakcínu problém“.
AP připomíná, že viry se během přenosu mezi lidmi neustále mírně mění a vědci tyto malé modifikace využili k tomu, aby vystopovali, jak se koronavirus šířil po světě. Před rokem se poprvé objevil v čínské provincii Chu-pej.
Proč jsou dvě nové mutace tak znepokojivé
Nový kmen koronaviru, který se rychle šíří především v jižní Anglii, je podle britských úřadů možná až o 70 procent nakažlivější. Vědci v rámci nedávné studie porovnávali 1769 lidí nakažených novou variantou koronaviru se stejným počtem osob s takzvaným „divokým typem“ viru. V obou skupinách byla shodným poměrem zastoupena pohlaví, věkové skupiny i místo bydliště infikovaných.
Ze 42 případů hospitalizace se 16 lidí nakazilo novou mutací koronaviru, zatímco 26 lidí infikoval „divoký typ“, uvádí studie. Po nákaze novou variantou zemřelo 12 lidí v porovnání s deseti zemřelými s původním typem koronaviru.
„Předběžné výsledky studie neshledaly mezi porovnávanými případy nákazy novou variantou koronaviru a divokým typem žádný statisticky významný rozdíl v hospitalizacích a smrtnosti do 28 dnů od infikování,“ konstatuje studie.
Složitější je to u africké mutace. Existují totiž náznaky, že mutace 501.V2 lépe odolává protilátkám – a to by znamenalo, že proti ní bude hůře fungovat jak imunita získaná z prodělané infekce, tak i ta z vakcín. Tato otázka se nyní rozsáhle zkoumá, studie Pfizeru naznačuje, že alespoň jedna z vakcín by fungovat měla. mRNA vakcíny (příkladem jsou vakcíny od Pfizeru a Moderny) mají navíc zásadní výhodu oproti těm starším: dají se v horizontu týdnů na novou mutaci vylepšit.
Jsou už mutace v Česku?
Národní referenční laboratoř zatím v České republice neidentifikovala mutaci nového typu koronaviru, která se objevila v prosinci v Anglii, uvedl tento týden ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Nakažlivější mutace se už prokázala například na Slovensku, v Německu, v Rakousku nebo ve Francii, ale také v USA nebo Japonsku. Podle studií ale nová mutace nezpůsobuje vážnější průběh nemoci.
Národní referenční laboratoř podle Blatného výskyt nové mutace v Česku nepotvrdila. Neznamená to ale, že by mohl vyloučit, že se v ČR vyskytuje. Z dosavadních vyšetření to ale nevyplývá, sdělil na základě dat od Barbory Mackové, jež od ledna vede laboratorní skupinu na ministerstvu zdravotnictví a zároveň působí jako vedoucí Centra epidemiologie a mikrobiologie Státního zdravotního ústavu (SZÚ).
