Anglie

Spojené státy stáhly všechny bombardéry svého letectva umístěné na letecké základně Fairford na západě Anglie. Učinily tak po incidentu, který britské úřady vyšetřují jako možný pokus o teroristický útok na základnu využívanou Američany k náletům na cíle v Íránu. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na představitele Pentagonu. Prezident Donald Trump v pondělí podle AFP prohlásil, že USA bombardéry přemístily kvůli hrozbě, kterou však neupřesnil.

Britská labouristická vláda čelí kritice kvůli předčasnému propouštění trestanců z přeplněných věznic. Ministerstvo spravedlnosti neví, kolik ze sedmi set mužů, kteří se na svobodu dostali od čtvrtka, dostalo elektronický náramek. Na informace z něj navíc často probační úředníci reagují jen v úředních hodinách. Kabinet slibuje, že do konce roku chyby napraví.

Všech pět podezřelých, kteří byli v neděli zadrženi u západoanglické základny RAF Fairford využívané americkým letectvem, jsou britští občané žijící v Londýně. Britská policie odpoledne oznámila, že pětice mužů byla propuštěna na kauci, píše agentura Reuters. Íránské velvyslanectví v Londýně „kategoricky“ odmítlo spekulace, že by s nimi měl Teherán cokoli společného.

U letecké základny Fairford na západě Anglie v neděli policie zadržela pět mužů, nyní jsou ve vazbě kvůli podezření z přípravy teroristického útoku. Základnu využívá americké letectvo. Armádní experti na odstraňování výbušnin prohledali několik podezřelých vozidel, na vyšetřování se podílí i protiteroristická policie. Domácnostem v okolí doporučila policie evakuaci. Složky zasahující u incidentu se podle britské ministryně vnitra Shabany Mahmoodové domnívají, že situace je už pod kontrolou.

Lékařská analýza napovídala, že muže, jehož tělo se našlo pod skotskou kaplí, přejel vlak. Protože ale tento voják zemřel roku 1304, museli hledat jiné vysvětlení.

Velkou Británii podobně jako další evropské státy sužuje extrémní sucho. Velmi suchý byl už loňský rok, tento by ale měl být ještě horší. Letošní léto je v tomto ohledu extrémní především v Anglii a ve Walesu. Rekordní je také počet lesních požárů.

Francie není jedinou zemí, která čelí nedostatku vody. Zejména hladiny Dunaje a Rýna jsou natolik nízké, že vyvolávají obavy v dopravě i energetice. Dopady sucha pociťují i další evropské země.

Na západě a na jihu Evropy pokračuje vlna veder, teploty nad 35 stupňů Celsia ve čtvrtek pocítilo hlavně ve Francii, Itálii, Španělsku a Británii více než 135 milionů lidí. Přibližně u 340 milionů obyvatel Evropy s výjimkou Turecka a Ruska pak ve čtvrtek teploty překonaly třicet stupňů.

Při vykolejení osobního vlaku na jihovýchodě Anglie byli ve čtvrtek odpoledne zraněni dva lidé těžce a devět lehce, píše web stanice Sky News s odvoláním na zdravotníky. Ve vlaku bylo v době nehody přibližně 150 lidí, všichni již byli evakuováni. Podle dřívějších informací byly tři vagony mimo koleje a převrácené. Na místě zasahovaly i tři helikoptéry.

Ruská válečná fregata Něustrašimyj (Nebojácný) v pondělí podnikla v mezinárodních vodách asi 75 kilometrů jižně od anglického přístavního města Plymouth střelecké cvičení s ostrou municí. V úterý o tom informoval portál stanice BBC s tím, že ruskou fregatu sledovalo plavidlo britského námořnictva a také letoun francouzské armády. Britské ministerstvo obrany sdělilo, že aktivity ruské lodi nadále monitoruje.

Od ničivého zemětřesení ve Venezuele uplynuly dva týdny. Oficiální počet mrtvých je víc než 3800. Skutečné číslo je pravděpodobně vyšší. Kvůli obnově zničených oblastí žádá prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová zrušení mezinárodních sankcí a uvolnění přibližně 31 tun venezuelských zlatých rezerv blokovaných v britské centrální bance. V troskách stále zůstávají těla, vláda však o – až 30 tisících – pohřešovaných nemluví. Venezuelané ji nebývale otevřeně kritizují i za absenci jakékoli pomoci. Klíčovou roli proto sehrály zahraniční týmy. Část jich stále zůstává, například japonští zdravotníci. Bez domova a většinou i bez prostředků je na osmnáct tisíc lidí. Závisejí hlavně na humanitární pomoci.

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.

V západní Evropě pokračují extrémní vedra, která ve středu bořila červnové teplotní rekordy a působila obtíže v řadě zemí. Ve Francii se domácnosti v některých částech země potýkaly s výpadky proudu, ve Velké Británii zase museli uzavřít asi tisíc škol. Ve španělské Cantabrii naměřili dokonce celoroční rekord 43,7 stupně Celsia.

Britský premiér Keir Starmer oznámil, že odstupuje z funkce předsedy labouristické strany. V čele kabinetu zůstane, dokud strana v příštích týdnech nevybere jeho nástupce. Starmer v poslední době čelil výzvám k rezignaci, a to i z vlastní strany, která v posledních měsících utrpěla výrazné ztráty v komunálních i regionálních volbách napříč Spojeným královstvím. Zájem o post lídra labouristů a premiéra už oznámil bývalý starosta Manchesteru a nynější britský poslanec Andy Burnham.

Hlavní vnitrostranický soupeř britského premiéra Andy Burnham byl v doplňovacích parlamentních volbách zvolen poslancem, oznámily tiskové agentury. Burnhamovi návrat do parlamentu otvírá cestu k pokusu o sesazení Keira Starmera z čela Labouristické strany a britské vlády. Ve vítězném projevu zopakoval, že je pro svou stranu poslední možnou šancí na změnu. Starmer, který se odmítá funkce vzdát, Burnhamovi blahopřál k vítězství, jež podle něho pramenilo z pozitivní kampaně labouristů.

Památný dub v Sherwoodském lese spojený s legendou o Robinu Hoodovi je mrtvý. Shodují se na tom britští odborníci, podle nichž stromu starému až 1200 let na jaře poprvé v jeho dějinách nevyrašily vůbec žádné nové listy. Velký strom, za nímž se do lesa ve středoanglickém hrabství Nottinghamshire vypravovaly tisíce turistů, patřil k největším dubům v Británii, píší britská média.

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.

Britský premiér Keir Starmer v reflexi výsledků místních voleb, v nichž jeho labouristé ztratili téměř 1500 křesel a získali jen asi 1070, převzal za propad zodpovědnost, rezignovat ale odmítl. Znamenalo by to podle něj uvržení země do chaosu. Protiimigrační subjekt Reform UK, jenž volby na počet mandátů vyhrál, je podle něj nebezpečím pro celou zemi. Nejméně 70 labouristických zákonodárců již otevřeně podle BBC vyzvalo Starmera, aby připravil harmonogram svého odchodu.

V místních volbách v Anglii, které se konaly ve čtvrtek, výrazně uspěla protiimigrační strana Reform UK a Zelení. Propad zaznamenali vládní labouristé a také opoziční konzervativci, ukazují konečné výsledky, o kterých v sobotu informovala BBC. V parlamentech ve Skotsku a Walesu uspěly místní národní strany, v obou případech ale nemají většinu.

Jiří Švenger utekl těsně před druhou světovou válkou do Anglie. Zachránilo mu to život, protože byl židovského původu. Ještě mu nebylo osmnáct let. Nastoupil do armády, chtěl být letcem, ale špatný zrak mu to nedovolil, stal se proto radiotelegrafistou. Válečný veterán, příslušník 311. československé bombardovací perutě Royal Air Force (RAF), dnes žije v Austrálii a je mu 102 let.

Velká část Británie včetně Londýna si ve čtvrtek vybírala nové zástupce do místních samospráv. Hlasovalo se také o složení velšského a skotského parlamentu. Podle agentury AP průzkumy hovořily o velkých ztrátách vládnoucích labouristů, které mohou uspíšit odchod premiéra Keira Starmera. Média předpovídaly také další roztříštění britské politické scény, na níž se u moci v posledních dekádách střídali labouristé a konzervativci.

Útočník, který ve středu v severozápadní části Londýna pobodal dva Židy, si vyslechl obvinění ze dvou pokusů o vraždu, informovala v pátek agentura Reuters. Policie původně útok označovala jako teroristický. BBC uvedla, že muž byl zároveň obviněn z dalšího pokusu o vraždu během jiného incidentu, který se dříve ve středu stal v jižní části britské metropole.

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.

Napětí před maďarskými volbami roste. Premiér Viktor Orbán viní soupeře z vytváření chaosu, lídr opozice Péter Magyar mluví o vládních podvodech. Kampaň přinesla mimořádné změny podpory hlavně v menších městech, ale i napříč generacemi. „Chci, aby Fidesz zůstal u vlády, protože jsem žila deset let v Anglii a problém s migrací je tam velmi vážný,“ sdělila mladá lékařka a Orbánova podporovatelka Ivana. „Je třeba vybudovat zcela nový systém. Ne kvůli mně, na to už jsem stará. Ale mám děti a vnoučata,“ zhodnotila naopak Magyarova podporovatelka Olga. „Politická scéna se změnila, opozice je nyní silnější i ve venkovských oblastech,“ míní redaktor webu 24.hu Zsolt Kerner.