V západní Africe se poprvé objevila krvácivá horečka marburg, má smrtnost až 88 procent

Západoafrická Guinea ohlásila první případ a zároveň úmrtí na vysoce nakažlivou krvácivou horečku způsobenou virem marburg. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) to potvrdily guinejské zdravotnické úřady. V západní Africe jde o první výskyt této nemoci, která se podobá ebole. Od roku 1967 bylo zaznamenáno dvanáct případů propuknutí této infekce, která se šířila na jihu a východě kontinentu.

Případ byl v Guineji poprvé identifikován minulý týden, necelé dva měsíce poté, co WHO v zemi oficiálně oznámila konec epidemie eboly. Krátké šíření této nemoci si na začátku letošního roku vyžádalo 12 lidských životů, celkem se nakazilo šestnáct lidí.

Pacient, který viru marburg podlehl, nejprve vyhledal lékařskou pomoc na místní klinice, než se jeho stav rapidně zhoršil, píše ve vyjádření WHO. Že jde o tento virus, potvrdili analytici z guinejských laboratoří a později i Pasteurova institutu v Senegalu.

„Možnost, že se virus marburg rychle a daleko rozšíří, znamená, že ho potřebujeme okamžitě zastavit,“ uvedla regionální ředitelka WHO pro Afriku Matshidiso Moetiová.

„Se zdravotnickými úřady pracujeme na zavedení rychlé reakce, jež staví na předchozích zkušenostech Guineje se zvládáním eboly, která se přenáší podobným způsobem,“ dodala.

Nebezpečná nemoc

Případy viru marburg i letošní případy eboly v Guineji byly zaznamenány v oblasti města Guéckédou, nedaleko hranic s Libérií a Pobřežím slonoviny. V tomto zalesněném regionu na jihovýchodě země se objevily i první případy dosud nejhorší epidemie eboly v historii. Ta v letech 2013 až 2016 zabila v západní Africe přes 11 300 lidí.

Dosud největší epidemie propukla v Angole v roce 2005, kdy se virem nakazilo 374 osob a 329 jich zemřelo, což představuje 88procentní úmrtnost.

Podle WHO se úmrtnost na virus marburg v závislosti na kmeni viru a zvládání šíření infekce pohybuje mezi 24 a 88 procenty. Marburg se na člověka přenáší prostřednictvím kaloňů a mezi lidmi se šíří přímým kontaktem s tělesnými tekutinami nakažených osob. V roce 2018 našli vědci v Sieře Leone živé netopýry nakažené tímto virem, ale žádný případ nebyl potvrzen u člověka. Mezi příznaky patří bolest hlavy a svalů, krvácení z různých tělesných otvorů a zvracení krve.

Virus byl poprvé identifikován v roce 1967 během dvou epidemií, které se vyskytly současně v Marburgu a Frankfurtu v Německu a v Bělehradě v Srbsku. Epidemie byla spojena s laboratorní prací s opicemi dovezenými z Ugandy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 17 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...