V USA mají první případ člověka nakaženého ptačí chřipkou bez kontaktu se zvířaty

Američtí zdravotníci potvrdili případ ptačí chřipky u člověka, u něhož se neprokázal bezprostřední kontakt se zvířaty. Pacient ve státě Missouri byl ošetřen v nemocnici a od té doby se zotavil, uvedlo Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC).

Podle CDC se jedná o čtrnáctý případ ptačí chřipky u člověka v USA v roce 2024, ale úplně první bez známého kontaktu s nakaženými zvířaty. To naznačuje, že by mohlo jít o přenos z člověka na člověka – ale i pro to chybí důkazy. Agentura uvedla, že na základě aktuálních údajů zůstává riziko pro širokou veřejnost nízké.

Ptačí chřipka je virové onemocnění, které postihuje především ptáky a další zvířata. Nákaza lidí je vzácná. Předchozí případy v USA byly spojeny s kontaktem s infikovanou drůbeží nebo dobytkem, ale pacient z Missouri představuje „první případ H5 bez známého profesionálního kontaktu s nemocnými nebo infikovanými zvířaty“, uvedlo CDC v pátečním prohlášení.

Případ v Missouri byl zjištěn v rámci rutinního sledování chřipkové sezony. Pacient měl i jiné předchozí zdravotní obtíže a dostával protichřipkové léky.

Ptačí chřipka mezi dobytkem a lidmi

Ptačí chřipka se v letošním roce v USA vyskytuje stále častěji mezi kravami. Poprvé bylo ohnisko nákazy hlášeno v březnu a podle CDC byl do 3. září postižen dobytek ve 14 státech. Zatímco u skotu v Missouri ohniska ptačí chřipky hlášena nebyla, letos byla zaznamenána u drůbeže a v minulosti u volně žijících ptáků, uvedli zdravotníci.

V březnu 2024 objevili američtí zdravotníci případ ptačí chřipky u člověka, který přišel do kontaktu s dojnicemi, jež byly pravděpodobně nakažené.

Ptačí chřipka byla poprvé zjištěna v Číně v 90. letech 20. století a od té doby se rozšířila po všech kontinentech včetně Antarktidy. Světoví zdravotníci se domnívají, že současné riziko pro člověka je nízké, ale již několik let tuto nemoc aktivně monitorují.

Nemoc postihla volně žijící živočichy po celém světě a infikovala tak různé druhy zvířat, jako jsou lachtani, tuleni a medvědi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...