V Indii sčítali tygry. Je jich téměř dvakrát víc než před deseti lety

Množství tygrů v Indii se za uplynulé čtyři roky výrazně zvýšilo a dosáhlo téměř tří tisíc. Výsledky loňského sčítání oznámil v pondělí na tiskové konferenci indický premiér Naréndra Módí. Připomněl zároveň, že před 15 lety v zemi žilo jen kolem čtrnácti set těchto zvířat. Indie nyní představuje jednu z nejbezpečnějších oblastí pro tyto ohrožené kočkovité šelmy na světě, uvedl předseda vlády.

Indické úřady sčítají tygry každé čtyři roky. Ministr životního prostředí Prakáš Džávadékar řekl, že zatímco v roce 2010 bylo na území Indie registrováno 1706 tygrů, v roce 2014 to bylo už 2226 a nyní kolem tří tisíc.

Podle premiéra Módího to je historický úspěch. „Před devíti lety se v Petrohradě rozhodlo, že do roku 2022 by se měla populace tygrů ve světě zdvojnásobit. My v Indii jsme tento cíl splnili se čtyřletým předstihem,“ řekl indický ministerský předseda. Počet chráněných území v Indii vzrostl z 692 v roce 2014 na 860, dodal Módí.

Indie je podle vědců na dobré cestě

Organizace na ochranu přírody výsledky přivítaly. „Indie může být velmi hrdá na své ekologické úspěchy… Pořád je ale před námi ještě dlouhá cesta, než se nám podaří zajistit pro divoce žijící tygry dlouhodobou budoucnost,“ prohlásila zakladatelka organizace na ochranu volně žijících druhů Wildlife Protection Society of India Belinda Wrightová.

Sloni a tygři patří podle agentury AP v Indii stále mezi nejvíce lovená zvířata, jejichž kosti a kly se draze prodávají na černém trhu k využití v čínské medicíně.

Wrightová poukázala také na to, že v Indii představuje velký problém soužití šelem s lidmi. Budování nových silnic, měst a energetických projektů a s tím spojené odlesňování zmenšuje přirozené životní prostředí zvířat. Ta se tak často ocitají v blízkosti lidských příbytků. Podle údajů indické vlády zabijí tygři nebo sloni v Indii denně v průměru asi jednoho člověka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...