V Chorvatsku se objevují desítky obrovských hlubokých děr, jde o následky zemětřesení

Krajina asi 40 kilometrů jihovýchodně od chorvatského hlavního města Záhřebu je posetá desítkami kruhových propadlin nejrůznějších velikostí. Objevily se po ničivém zemětřesení o síle 6,4 stupně, které způsobilo smrt sedmi lidí i rozsáhlé hmotné škody. Vědci se teď sjíždějí do vesnice Mečenčani a dalších obcí v řídce osídlené oblasti, aby tyto geologické útvary řádně prozkoumali.

„Jedná se o takzvané řícené závrty, které se objevily v důsledku specifického geologického složení této oblasti. Půda tu spočívá na vápencovém podloží silně nasyceném povrchovou vodou,“ říká geolog Josip Terzić z chorvatské geologické služby.

Výskyt nových závrtů po silné seismické aktivitě není neobvyklý, pro místní obyvatele je přesto udivující jejich vysoký počet i rychlost, s jakou po zemětřesení z 29. prosince vznikly. Za poslední dva měsíce jich napočítali kolem stovky.

Podle geologů zemětřesení urychluje proces vytváření závrtů, který by jinak trval mnoho let či dekád. Vědci podle Terziče plánují použít různé metody k posouzení činnosti zdejších podzemních vod i dalších geologických charakteristik.

S agenturou AP hovořil Terzić u rozsáhlého závrtu, který byl podle něj 15 metrů hluboký a stejně tak široký. Některé vznikly hned u lidských obydlí, což úřady přimělo vydat varování.

Podivné díry

Učitel ze vsi Mečenčani Nenad Tomašević říká, že už toho je příliš. „Samo zemětřesení bylo dost nepříjemné, mírně řečeno. A poté se začaly objevovat tyhle díry,“ uvedl Tomašević, který se musel nastěhovat k sousedům poté, co se jedna taková objevila u něj na dvoře. 

„Odborníci říkají, že tyto závrty by se časem vytvořily tak jako tak, ale zemětřesení sehrálo roli jakéhosi katalyzátoru, který celý proces urychlil,“ dodal pedagog.

Zhruba tři měsíce po katastrofě se nejpostiženější oblasti stále potýkají s následky zkázy způsobené otřesy půdy. Mnoho domů v hlavním městě regionu Petrinji je stále v troskách či jsou poloopuštěné. Místní znervózňují občasné následné otřesy, z nichž některé byly silnější než čtyři stupně.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...