Umělá inteligence pomáhá archeologům poskládat dávno rozbité eposy

Luštit rozlámané tabulky klínového písma je jako skládat poškozené puzzle. Teď s tím německým vědcům pomáhá umělá inteligence, která už „slepila“ dohromady několik textů. Pomáhají pochopit, jaký byl dávno zaniklý Babylon.

„Jak máme žít, když víme, že stejně musíme zemřít?“ Tuto otázku si klade asi každý člověk – ale jako první ji v písemné formě formuloval epos o Gilgamešovi. Před více než čtyřmi tisíci lety se král Uruku Gilgameš vydal na cestu za nesmrtelností – a podařilo se mu jí dosáhnout přinejmenším symbolicky – jeho příběh znají lidé dodnes. Stejně jako celá babylonská literatura se ale i tato sága dochovala pouze ve zlomcích. Přesto se vědcům od jejího znovuobjevení v 19. století podařilo uvést dvě třetiny textu do čitelného stavu.

Babyloňané psali klínovým písmem na hliněné tabulky, které se dochovaly v podobě spousty  zlomků, mnohdy pořádně okousaných zubem času. Když se vědci pokoušeli texty rekonstruovat, přepisovali znaky otisknuté na hliněných fragmentech na papír. Pak pečlivě porovnávali jejich přepisy a pokoušeli se rozpoznat, které fragmenty patří k sobě. Celá tato práce připomínala skládání puzzle – ale s mnoha chybějícími dílky, a ještě politého červeným vínem.

Další komplikací je, že tyto texty byly napsány v sumerštině a akkadštině, které měly velmi složitý systém písma – jednalo se o jedny z prvních systémů na zaznamenávání jazyka, takže ještě měly řadu nedokonalostí. 

Přichází AI

Všechno ale změnila možnost tyto chaotické záznamy digitalizovat. Pod vedením profesora Enrique Jiméneze se to děje v Mnichově na Univerzitě Ludviga Macmiliana, v tamním Asyrologickém ústavu. Od roku 2018 tam zpracovali už 22 tisíc úlomků textů.

„Je to nástroj, který dříve neexistoval. Věříme, že může sehrát zásadní roli při rekonstrukci babylonské literatury a umožní nám mnohem rychlejší pokrok,“ popsal význam databáze jménem Fragmentarium vědec. Databáze není jen pasivním seznamem textů – pro vědce představuje nástroj k sestavování zlomků do kompletních textů, a to pomocí automatizovaných metod. 

Umělá inteligence v tréninku

Tým trénuje algoritmus, který dává dohromady fragmenty, jež dosud nebyly umístěny do správného kontextu. Umělé inteligenci se podařilo identifikovat už stovky rukopisů a mnoho nových souvislostí v textech. V listopadu 2022 například software rozpoznal fragment, který patří k nejnovější tabulce eposu o Gilgamešovi, která pochází z roku 130 př. n. l. – je tedy o tisíce let mladší než nejstarší známá verze eposu. Je velmi zajímavé, poznamenává Jiménez, že lidé ještě v tomto pozdním období Gilgameše opisovali.

V únoru 2023 vydá univerzita poprvé digitální verzi Eposu o Gilgamešovi. Nové vydání bude jako první obsahovat všechny dosud známé přepisy klínopisných zlomků.

Od zahájení projektu měly k on-line platformě přístup pro své výzkumné projekty přibližně dvě stovky vědců z celého světa. Teď má být ale zpřístupněna i veřejnosti. „Každý si teď bude moci s Fragmentariem pohrát. Jsou zde tisíce úlomků, které ještě nebyly identifikovány,“ říká Jiménez.

  • Babylon byl kdysi největším městem na světě. Rozkládal se na řece Eufrat v místě vzdáleném asi 85 kilometrů jižně od dnešního Bagdádu. Starověká metropole, založená ve druhém tisíciletí př. n. l., byla sídlem krále Chammurapiho, který zděděnou říši rozšířil tak, že sahala od Perského zálivu až po severní Irák. Mezi 7. a 6. stoletím př. n. l. zažil Babylon druhý zlatý věk.

Když do Babylonu přišlo jaro

Enrique Jiménez a jeho tým chtějí tímto způsobem kousek po kousku zaplnit mezery v babylonské literatuře. Díky své práci na projektu v posledních několika letech objevil nejen nové texty a autory, ale také dosud neznámé žánry: „Například teď pracuji s iráckým kolegou na textu, který je hymnou na město Babylon, velmi živou hymnou. Ten text je úchvatný. Člověk si to město dokáže velmi jasně představit. Popisuje se v něm, jak do Babylonu přichází jaro:“

(Babylonská řeka,) Arátu je jeho jméno,
(stvořil ji Nudimmud, pán moudrosti).

Napájí pastviny, smáčí rákosové houští,

vlévá své vody do moře a laguny.

Její pole klíčí novým porostem,

Na jejích loukách, které se rozzáří, vyrůstá ječmen.

Díky jejímu proudu se kupí hromady obilí,

louky rostou do výšky, aby se na nich mohla pást stáda.

Rozmnožuje se, hýří a kropí zemi

bohatstvím a nádherou – jak se na lidstvo sluší.

„Až doposud nebyly v babylonské literatuře známé žádné chvalozpěvy na města. Našli jsme patnáct nových zlomků tohoto textu. Bez Fragmentaria by proces rekonstrukce trval třicet, možná čtyřicet let,“ říká Jiménez. Jeho tým také zjistil, že tento text hrál důležitou roli ve výuce, protože babylonští školáci ho museli opisovat jako cvičení.

Moudrost starých civilizací

„Ve studiu babylonské literatury je ještě tolik práce,“ dodává Jiménez. „Nové texty, které objevujeme, nám pomáhají pochopit babylonskou literaturu a kulturu jako celek.“ Podle něj mají literární díla z té doby nadčasový význam: „Otázky, které si Babyloňané kladli, nejsou náhodné. Týkají se nás dodnes. Lidé stále mluví o (ne)smrtelnosti. Babyloňané se na tuto otázku snažili odpovědět – a neuspěli, protože na tuto otázku odpověď neexistuje… Ale samotný fakt, že se jí zabývali, že se snažili najít odpověď, je pro nás užitečný.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...