Literatura

Filozof a spisovatel Ladislav Klíma se již stal dostatečně známým pojmem. Vycházejí jeho spisy, je studován, byl zhudebněn, a přesto se v jeho životě nachází bílá místa. Jedno bylo nasvíceno díky knize České úlohy, kterou k vydání připravil Matěj Klíma. Přibližuje, za jakých okolností budoucího myslitele vyloučili coby studenta ze všech rakouských škol.

V neděli ve věku nedožitých 94 let zemřel v chebské nemocnici spisovatel Vladimír Páral. Informaci potvrdil jeho přítel Jaroslav Beneš. Autor románů Milenci a vrazi či Mladý muž a bílá velryba později psal také sci-fi romány. Na koupi jeho próz lidé za komunistického režimu stáli fronty, řadu z nich zpracovali filmaři. V roce 2010 byl Páral oceněn Cenou Ladislava Fukse za celoživotní přínos české literatuře.

Od malé ruční výroby k mechanizaci a velkým továrnám. Proměnu obuvnictví na počátku dvacátého století popisuje kniha Válka ševců. Zaměřuje se i na to, jaký vliv měly na boty válečné konflikty.

Národní knihovna v Praze vystavuje část sbírky hebrejských tisků, které během druhé světové války zkonfiskovali nacisté. Se záměrem je ne zničit, ale vybudovat největší sbírku židovských knih na světě a uchovat ji pro účely protižidovské propagandy. Většinou šlo o modlitební či jiné náboženské tisky. Čeští historici u části děl pátrali po původních majitelích.

Umělá inteligence posouvá čtení na interaktivní úroveň. Stále více start-upů a digitálních vydavatelů nabízí čtenářům možnost – zejména digitální a anglicky psané – knihy nejen číst, ale i si nechat obsah pomocí chatbotů přeformulovat, vysvětlit, zasadit do kontextu nebo ho probrat s hlasovým asistentem. Nové funkce ovšem prohlubují staré nedořešené otázky ohledně AI a literatury: Kdo z nich těží.

Po médiích, školách a opozičních stranách se hongkongské úřady zaměřují na nezávislá knihkupectví a vydavatele. Během několika měsíců policie provedla sérii razií v obchodech s takzvanou závadnou literaturou. Jde o důsledek zákonů o státní bezpečnosti, které mají podle vlády přinést městu stabilitu.

Divácký zájem o historické filmové drama Odyssea přitáhl pozornost sociálních sítích ke stejnojmennému starořeckému eposu. Lidé „mučí“ režiséra snímku Christophera Nolana sledováním jeho výpravného velkofilmu na miniaturních displejích a utahují si z amerického přízvuku hlavního hrdiny. A díky filmu a internetu navíc objevují původní Homérovy verše, které se tak dostávají na dohled současných bestsellerů.

Miluje Beatles, jazz, kočky, plavání a běhy na dlouhou trať. Napsal přes čtyřicet knih – od románů, přes povídky až k esejům. Jeho dílo přeložili do desítek jazyků a na kontě má desítky milionů prodaných výtisků. To z Harukiho Murakamiho dělá pravděpodobně nejčtenějšího japonského spisovatele současnosti. Jeho zatím předposlední román teď vyšel v českém překladu pod názvem Město a jeho nejisté zdi.

Sto let uplynulo 23. července od narození spisovatele Ludvíka Vaculíka. Bývá charakterizován jako individualistický, vyhraněný vlivný intelektuál i samorost. V Událostech, komentářích přidal pohled na tohoto známého autora jeho syn, publicista Ondřej Vaculík.

Více knih, více svobody. Tak se dá přeložit název veletrhu Più libri più liberi, který prezentuje v Římě malé a střední nakladatele. Letošní ročník ještě nezačal, a už ho provází diskuse ohledně odlišných pohledů na tuto „svobodu“. Pořadatelé totiž podmínili účast vystavovatelů na akci „antifašistickým“ prohlášením. Italská premiérka Giorgia Meloniová i ministr kultury Alessandro Giuli mluvili o cenzuře.

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.

Vyšla kniha o díle Jana Solpery. V publikaci s názvem Typo života běh = Solpera představuje jeden z nejvýznamnějších českých typografů svá písma, loga nebo plakáty. Tvořil také knižní obálky a poštovní známky. Jeho tvorbu také aktuálně připomíná výstava v Plzni.

Z ukrajinské metropole byla odstraněna socha sovětského spisovatele Michaila Bulgakova, autora známého románu Mistr a Markétka. Navzdory tomu, že o tomto kroku bylo rozhodnuto už na konci loňského roku, se o něm nyní na sociálních sítích a v médiích vedou spory – a to jak v ukrajinštině, tak ruštině. Odstraňování části památníků na Ukrajině probíhá v souladu s takzvaným dekolonizačním zákonem z roku 2023.

Vstávaly první a poslední chodily spát. Služebné pracovaly téměř v každé měšťanské rodině. Polská novinářka a spisovatelka Joanna Kuciel-Frydryszaková pátrala po jejich pozapomenutých dějinách. Její kniha Služky pro všechno vyšla i česky v překladu Michaely Alexy. „Nebyla to komfortní situace – a to pro nikoho z té rodiny. Služky stály u stolu a znaly všechna tajemství rodiny,“ říká autorka. V případě neposlušnosti je zákon dovoloval trestat výpraskem. Jejich situace se začala zlepšovat až po první světové válce.

S ekonomickými problémy, dysfunkčními vztahy, ale i klimatickou krizí se potýká fiktivní rodina Barnesových. Vypráví o ní román Včelí bodnutí irského prozaika Paula Murrayho. Kniha se dostala do užšího výběru Bookerovy ceny za rok 2023, koncem loňského roku vyšla také česky v překladu Lukáše Nováka. Autor román osobně představil na květnovém Světu knihy.

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.

Oksana Zabužko patří k nejpřekládanějším současným ukrajinským spisovatelkám. V češtině vyšlo několik jejích knih, nově získala překlad esej Nejdelší z cest. V ní se autorka zabývá počátky války Ruska proti Ukrajině a tím, jakou roli v takové situaci zastává literát.

Britskou královnu Alžbětu II. jako společenský fenomén zkoumá biografie napsaná satirikem Craigem Brownem. Autor na panovnici nahlížel z různých úhlů – a z mnoha vzpomínek, anekdot i citací z médií složil několikasetstránkovou koláž. Kniha Podivuhodná cesta kolem královny vyšla v českém překladu Michaela Žantovského. Brown byl letos v květnu hostem festivalu Svět knihy Praha, kde s ním mluvil Tadeáš Hlavinka.

V dubnu uplynulo sto devadesát let od vydání lyrickoepické skladby Máj. Hodnota originálu, psaného rukou Karla Hynka Máchy, se podle odborníky nedá penězi vůbec vyčíslit. Rukopis vlastní téměř celou dobu rodina Krouských. Jak se Máj podařilo po staletí uchovat v soukromých rukou, zmapoval David Vondráček v pořadu Reportéři ČT.

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.

Laureátkou 39. ročníku ceny Jiřího Ortena se stala básnířka Nela Bártová. Ocenění, určené mladým autorům prozaických či básnických děl ve věku do třiceti let, obdržela za sbírku Házeliště granátů.

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.