U pobřeží Mexika uhynuly stovky želv. Otrávil je „rudý květ“

Téměř tři sta mrtvých želv, které vyplavilo koncem loňského prosince moře na pláže mexického státu Oaxaca, uhynulo po otravě toxickými řasami. Informoval o tom místní tisk s odvoláním na úřad pro ochranu životního prostředí. Podle něj se 27 želv postižených přemnožením jednobuněčných řas u mexického pobřeží podařilo zachránit.

Mexický federální úřad pro ochranu životního prostředí (Profepa) ve čtvrtek oznámil, že 293 želv nalezených koncem loňského roku na plážích státu Oaxaca se otrávilo toxickými řasami. Prokázala to podle úřadů pitva.

Příčinou otravy bylo přemnožení mikroorganismů, které produkují jedovaté látky. Na mořské hladině se při tomto jevu zvaném „red tide“ vytváří červený vodní květ, který je velmi toxický a nebezpečný pro některé mořské živočichy.

Podle řady vědců je tento jev důsledkem globálního oteplování. Za tento „krvavý příliv“ může několik druhů mořských řas, konkrétně například řasa jménem Karenia brevis. Před několika lety popsali mořští biologové v odborném časopise Progress in Oceanography, že tomuto organismu vyhovuje větší množství oxidu uhličitého – s tím, jak této látky přibývá, daří se více i řase. 

Vědci prokázali, že řasa při vyšších koncentracích oxidu uhličitého lépe prospívá a dokáže tak ušetřit mnoho energie. Tu pak využívá na produkci toxinů, které škodí ostatním formám života. 

Co bude se želvami

Mexické úřady uvedly, že 27 želv se podařilo zachránit díky péči ve speciálním centru. Vyléčená zvířata by posléze měla být opět vypuštěna do volné přírody.

Podobné neštěstí se stalo v mexickém státě Oaxaca také v únoru 2016, kdy želvy v důsledku přemnožení mikrořas napadli bezobratlí živočichové z třídy motolice. Ti ochromili jejich nervovou soustavu, a želvy tak měly problémy se zvedáním hlavy a dýcháním.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...