U Itálie objevili jedinečný korálový útes. Vydržel v moři, kde ostatní koráli vymřeli

Přírodovědci objevili v moři nedaleko italského města Monopoli neznámý korálový útes. V moderní době je to první korálový útes, který byl v italských vodách nalezen. Navíc je velmi neobvyklý.

Útes je velký nejméně 2,5 kilometru. Pozornosti běžných lidí i vědců unikal především díky svému nenápadnému zbarvení. Jedná se totiž o útes, který se nachází mnohem hlouběji, než se normálně korálové útesy vyskytují.

Jedná se o takzvané mezofotické útesy, které se nacházejí v hloubce asi 35 až 50 metrů pod hladinou. Kvůli tomu jsou vystaveny menšímu množství světla. Tento typ korálů je značně výjimečný – pro korály je strategie přežívání na takovém místě dost riziková. Nedostatek světla a energie z něj vedou k tomu, že mají méně zdrojů. Jenže jsou současně vystaveny menším rizikům, proto se jim tato evoluční hra může vyplatit.

„V průběhu 90. let jsem pracoval jako mořský biolog na Maledivách. Ale nikdy bych nevěřil, že najdu korálový útes o třicet let později na dohled od svého domu,“ řekl hlavní autor výzkumu Giuseppe Corriero.

Korálový útes u Itálie
Zdroj: Scientific Reports

Korály ve Středozemním moři

Středozemní moře bývalo v minulosti plné korálových útesů, ale drtivá většina jich už vymřela. Podle vědců by se ale v budoucnu mohlo podařit najít podobné, jako ty z okolí Monopoli. Tedy korály nenápadné, nebarevné a na první pohled ničím nepřipomínající nádheru z Rudého moře nebo australského Velkého bariérového útesu.

Jsou totiž tvořené takzvanými šestičetními korály, které jsou schopné žít ve značných hloubkách, ale nepotřebují symbiotické řasy. Proto jsou méně výrazné, netvoří kolonie a jsou vizuálně nenápadné.

Přírodovědci už rozpoznali i oba druhy, které tvoří základ tohoto korálového útesu. Jedná se o astrangii americkou a korál Polycyathus mullerae, který zatím nemá české jméno, byl totiž popsán až v druhé polovině 20. století. Ani jeden z nich normálně takové útesy, jako je ten italský, netvoří.

Popsaný útes je velmi silný, v některých místech má přes dva metry. Pro svou jedinečnost se stal úžasným místem, které už začali studovat mořští biologové. Ti by se rádi potápěli k útesu mnohem intenzivněji, aby detailně popsali jeho ekologii a také aby zjistili, zda není v ohrožení. Doufají také v další objevy, které tam na ně zřejmě čekají. 

Výzkum je důležitý především kvůli globálnímu ohrožení korálů probíhající klimatickou změnou. Zejména u Austrálie znamená pro korály oteplování problém: jsou-li dlouhodobě vystaveni vyšším teplotám, blednou a následně odumírají. Neznámá kolonie korálů, která se dokázala přizpůsobit změnám, jež ostatní korály zničily, je proto velmi důležitá – může pomoci s pochopením mechanismů, jimiž se korálové útesy adaptují.

Informace o výzkumu vyšla v odborném časopise Scientific Reports.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...