Třináct tisíc zvířat jako živých. Vědci zveřejnili největší galerii skenů z muzeí a depozitářů

Vědci zveřejnili obrovskou virtuální galerii 3D skenů zvířat ze světových muzejí. Výsledkem je volně přístupný on-line katalog openVertebrate, v němž si každý může prohlédnout kosterní skeny více než 13 tisíc zvířat.

Toto okno do muzejních sbírek vznikalo několik roků, pracovali na něm američtí vědci z osmnácti muzeí a univerzit. Jádrem jejich práce byla katalogizace gigantického množství obratlovců z depozitářů. A když se řekne katalogizace, jde hlavně o skenování pomocí výpočetní tomografie, tedy metody schopné podívat se do útrob zvířecích těl a převést tato data do 3D snímku. Všechno popsali v odborném časopise BioScience.

Podívejte se na desítky digitalizovaných modelů:

Kromě kostry se takto dají zobrazit i měkké tkáně, takže je většinou ze snímku velmi dobře poznat, o jaké zvíře se jedná. U některých exemplářů byla tato práce mnohem těžší, než se z tohoto popisu může zdát – vůbec nejvíc práce dal vědcům keporkak. Patnáctimetrovou velrybu museli rozebrat na jednotlivé kosti, ty nafotit a pak to všechno znovu poskládat dohromady – digitálně, ale samozřejmě i fyzicky.

  • Výpočetní tomografie (obecně nesprávně nazývaná „počítačová tomografie“) je radiologická vyšetřovací metoda, která pomocí rentgenového záření umožňuje neinvazivní zobrazení vnitřních orgánů a tkání člověka či zvířat s vysokou rozlišovací schopností a ve 3D projekci. Metoda se využívá hlavně v oblasti medicíny, kde slouží k diagnostice širokého spektra poranění a chorob. Dále se využívá v preklinickém výzkumu u laboratorních zvířat při vývoji nových léčiv a vakcín.

Tyto působivé obrázky neslouží jen pro potěchu zvídavé veřejnosti, ale mohou je využívat i vědci. A také to dělají; mohou takhle totiž detailně prozkoumat těla vzácných zvířat. Tento katalog už pomohl například odhalit evoluci ocasu afrických bodlinatek, hlodavců podobných myším s dlouhým čumákem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...