Teplomilné stromy přežily dobu ledovou v oáze „moravského Yellowstonu“

Řada druhů rostlin přežila dobu ledovou, i když neměly mít reálně šanci. Vědci, kteří tento fenomén studují, nyní přišli s možným vysvětlením. Organismům mohly pomoci hydrotermální prameny – například tak mohl fungovat „moravský Yellowstone“.

Teplotně náročným druhům rostlin během doby ledové v našich zeměpisných šířkách pšenka nekvetla. Ledovec postupující ze severu ochladil klima tak, že se jim u nás nemohlo dařit. Ale jak se říká, příroda si vždycky najde cestu. A v tomto případě ji vydláždily hydrotermální prameny.

Skupina českých vědců z několika institucí objevila při geologickém průzkumu na Hodonínsku neobvyklé horniny. Mělce pod povrchem se tam vyskytovaly takzvané křemenné sintry, což jsou usazeniny tvořené opálem, který vzniká u pramenů s teplou vodou bohatou na rozpuštěný křemen.

„Stejné horniny se dnes tvoří například v okolí gejzírů v národním parku Yellowstone v USA,“ vysvětluje hlavní autor studie Jan Hošek z České geologické služby a Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy. V těchto sedimentech se našly dokonale zachovalé zbytky vegetace, která rostla v okolí pramenišť. A protože se našla i uhlíková hmota, mohli experti pomocí klasické radiouhlíkové metody objev dostatečně přesně časově zařadit.

Tyto fosilní rostliny jsou sedmnáct až 28 tisíc let staré. Pocházejí tedy z období, kdy Země zažívala nejchladnější fázi poslední doby ledové. Střední Evropa byla sevřena mezi alpským a skandinávským ledovcovým štítem, průměrné roční teploty byly asi o deset stupňů Celsia nižší než dnes a povrch byl promrzlý do hloubky až několika stovek metrů. Tak nepříznivé podmínky dokázaly běžně přežívat jenom ty nejodolnější druhy rostlin. V usazeninách se ale nacházely pozůstatky dubů, lip, jasanů a dalších stromů, které k přežití potřebují vysoké průměrné teploty a dostatek vody.

„To, že zde tyto teplotně náročné druhy přežily glaciální maximum, si lze vysvětlit jedině tak, že hydrotermální prameny, kterých byly ve zkoumané oblasti desítky, podstatným způsobem ovlivnily mikroklimatické podmínky,“ vysvětluje Hošek.

Výsledky analýzy izotopů kyslíku to dosvědčují: teplota vody se totiž pohybovala okolo 25 až 35 stupňů Celsia. „Ohřívala půdu v okolí pramenišť, zvyšovala vzdušnou vlhkost a mohla tak udržovat v celé oblasti relativně stabilní klima. Analogicky to dnes funguje například na Aljašce nebo na Čukotském poloostrově. Důležitým faktorem také bylo, že rostliny měly celoročně k dispozici kapalnou vodu, které byl v tehdejší krajině kritický nedostatek. Byla to taková oáza uprostřed arktické pouště,“ doplňuje Hošek.

Důkazy z Liptovské kotliny

Podle autorů studie mohlo být podobných hydrotermálních oáz ve střední Evropě víc, mají důkazy například z Liptovské kotliny na Slovensku, kde se ze stejné doby našlo mnoho pylu teplomilných dřevin. „Výsledky výzkumu zásadně mění dosavadní představy o přežívání organismů během ledových dob,“ zdůrazňují autoři.

Obecně se totiž mělo za to, že se během posledního glaciálního maxima teplotně náročné druhy rostlin a živočichů přesunuly z nehostinných oblastí severní a střední Evropy tisíce kilometrů jižněji – až ke Středozemnímu moři. Tam měly přečkat až do počátku současné doby meziledové a zhruba před deseti tisíci lety se pak postupně šířit zpět na sever.

Jenže nový výzkum naznačuje, že to tak být nemuselo. Data totiž ukazují, že některé teplomilné druhy přečkaly v malých populacích i severněji.

Zaledněné Alpy

V současnosti už u Hodonína k vývěru horkých pramenů nedochází. Že fungovaly právě během nejchladnějšího období poslední doby ledové, může souviset se zaledněním Alp. Ty byly zatíženy několik kilometrů silným ledovým příkrovem, který celé horstvo zatlačoval.

„Při těchto protichůdných pochodech se pravděpodobně aktivovaly hluboce založené zlomové struktury, podél kterých mohlo z hloubky několika kilometrů docházet k výstupu geotermálně ohřáté vody. Ochlazení a s tím spojený růst alpského ledovce tak paradoxně napomohl setrvání teplomilné vegetace v oblasti,“ dodává Hošek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...