Téměř polovině druhů tropických korálů hrozí vyhynutí

Téměř polovině tropických druhů korálů, které tvoří korálové útesy, hrozí vyhynutí, uvádí zpráva Mezinárodního svazu ochrany přírody (UICN). Na vině je podle vědců klimatická změna způsobená člověkem.

Až 892 druhů korálů, které žijí v teplých vodách a v mělkých vodách tropických moří, je podle UICN ohroženo. Způsobilo to zvyšování globální teploty, které vede k tomu, že koráli blednou. Pokud je tento jev vážný a trvá dlouhou dobu, mohou uhynout.

UICN vydala aktualizovaný seznam ohrožených druhů v době, kdy se koná konference OSN o klimatu v ázerbájdžánském Baku (COP29). Někteří čelní představitelé největších ekonomik, které jsou zároveň největšími znečišťovateli životního prostředí, na ní chybí.

  • V češtině se používá podoba slov koráli i korály. Zatímco výraz koráli označuje živé organismy, pojem korály popisuje jejich kamenné schránky. První je tedy životné („koráli umřeli“), druhé neživotné („korály jsou poškozené“).

„Chladní“ koráli jsou neznámou

Organizace zaznamenala zhoršení stavu od roku 2008. Tehdy hrozilo vyhynutí třetině druhů. I proto vyzvala světové lídry na COP29 k urychlené reakci. „Zdravé ekosystémy, jako jsou korálové útesy, jsou důležité. Lidem přinášejí potravu, zpevňují pobřeží tím, že zabraňují erozi, a ukládají škodlivé látky typu uhlík,“ uvedla šéfka UICN Grethel Aguilarová v prohlášení.

Nevládní organizace zatím stále vyhodnocuje rizika, která hrozí korálům v chladných vodách. Ti žijí ve větších hloubkách, a jejich výzkum je tak náročnější. „Klimatická změna zůstává pro útesotvorné korály největší hrozbou a zároveň ničí ekosystémy, na kterých jsme závislí,“ uvedla dále Aguilarová. Dalšími hrozbami jsou znečišťování, nemoci, kterými koráli trpí, a neudržitelný rybolov.

Nejvíce útesotvorných korálů, včetně Velkého korálového útesu u australského pobřeží, se nachází v Tichém oceánu. Velký korálový útes za tento rok vybledl nejvíce za dobu své existence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...