Téměř dva miliony dětí trpí astmatem kvůli znečištění. Jeho hlavním zdrojem je doprava

Dvě nově vydané studie sledovaly dopad znečištění z dopravy na zdraví dětí i dospělých. Zatímco v Evropě a USA se situace zlepšuje, ve zbytku světa jsou důsledky stále horší. Zásadní je dopad oxidu dusičitého na vznik astmatu u dětí.

Podle nově zveřejněné studie mohou být téměř dva miliony nových případů dětského astmatu ročně způsobeny znečišťujícími látkami v ovzduší, přičemž nejrozsáhlejší je tento problém ve velkých městech. Tato práce je první, která dopad znečištění popsala ve více než třinácti tisících městech po celém světě.

„Zjistili jsme, že oxid dusičitý ohrožuje děti – způsobuje u nich vznik astmatu. Tento problém je obzvláště palčivý v městských oblastech,“ konstatovala spoluautorka článku Susan Anenbergová, která pracuje na Univerzitě George Washingtona. „Tyto výsledky nám naznačují, že čistý vzduch musí být důležitou součástí strategií zaměřených na udržení zdraví dětí.“

Výfuky přináší astma

Anenbergová a její kolegové zkoumali přízemní koncentrace oxidu dusičitého neboli NO2. Jedná se o látku, která se do ovzduší uvolňuje z výfukových plynů, tepelných elektráren či továren. Ve studii sledovali nové případy astmatu, které se objevily u dětí od roku 2000 do roku 2019. Astma je chronické onemocnění, které způsobuje zánět plicních dýchacích cest.

Základní výsledky shrnuli autoři v několika bodech:

  • Z odhadovaného počtu 1,85 milionu nových případů dětského astmatu, které byly v roce 2019 celosvětově připsány NO2, se dvě třetiny vyskytly v městských oblastech.
  • Podíl případů dětského astmatu spojených s NO2 v městských oblastech v poslední době klesl, pravděpodobně v důsledku přísnějších předpisů o čistotě ovzduší, které zavedly země s vyššími příjmy, jako jsou Spojené státy nebo země Evropské unie.
  • Přestože se ve vyspělém světě situace lehce zlepšuje, ve většině států se naopak zhoršuje, zejména v jižní Asii, subsaharské Africe a také na Blízkém východě. Pro zdravotnické i sociální systémy zemí v jižní Asii a subsaharské Africe představují případy dětského astmatu související se znečištěním NO2 velkou zátěž.
  • Už předchozí studie stejného týmu popsala, že NO2 je spojený s přibližně 13 procenty celosvětového počtu dětského astmatu, a dokonce až s polovinou případů astmatu v 250 nejlidnatějších městech na světě.

Celkově se ale podíl dětských případů astmatu spojených s oxidem dusičitým snížil z pětiny v roce 2000 na 16 procent v roce 2019. Tato dobrá zpráva znamená, že čistší ovzduší v Evropě a některých částech USA přineslo velké zdravotní výhody pro děti, zejména pro ty, které žijí ve čtvrtích v blízkosti rušných silnic a průmyslových areálů.

Vědci ve studii tvrdí, že tyto výsledky ukazují, že podmínky jsou zlepšitelné – a že je právě proto zapotřebí udělat mnohem více, a to jak v zemích s vyššími příjmy, tak v částech světa, které stále bojují s omezováním škodlivých emisí z vozidel a dalších zdrojů jedovatého plynu.

Znečištění přináší smrt

Jen v roce 2019 lze se znečištěním ovzduší ve městech spojovat 1,8 milionu nadměrných úmrtí. Studie ukazuje, že 86 procent dospělých a dětí žijících ve městech po celém světě je vystaveno takovému množství jemných prachových částic, které překračuje hodnoty stanovené Světovou zdravotnickou organizací.

„Omezení dopravy poháněné fosilními palivy může pomoci dětem i dospělým lépe dýchat a může přinést velké zdravotní dividendy, například méně případů dětského astmatu a nadměrné úmrtnosti,“ píší autoři. „Současně by to také snížilo emise skleníkových plynů, což by vedlo ke zdravějšímu klimatu.“

Právě doprava je hlavním zdrojem emisí NO2 –  ve vyspělých zemích z ní pochází přibližně 55 procent této znečišťující látky. Také v České republice bývá nejvyšší koncentrace oxidu dusičitého na dopravních stanicích, vůbec nejvyšší ze všech stanic se u nás dlouhodobě pozorují na stanici Praha-Legerova. 

Obě studie, které se tomuto fenoménu věnovaly, vyšly 5. ledna v časopise Lancet Planetary Health.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 7 hhodinami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 10 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 12 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...