Vláda slibuje změny v české ústavě. S některými úpravami základního zákona ale nejspíš narazí. Zástupci opozice rázně odmítají zakotvit do nejvyšší normy korunu i právo na hotovost. Větší šanci má zavedení celostátního referenda. O jeho možné podpoře mluví Piráti. Trojici zákonů kabinet zahrnul do legislativního plánu. Ke schválení ale potřebuje ve sněmovně alespoň 120 hlasů. Má jich 108.
„Pro nás je klíčové prosadit možnost, aby lidé rozhodovali přímo, aby nemuseli rozhodovat pouze ve volbách prostřednictvím svých zástupců. Budeme se snažit o to, aby ten návrh byl přijatelný,“ uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO).
Vedle místního referenda je nyní možné iniciovat také krajské. Koalice chce prosadit i to celostátní. I přes předvolební sliby vládního SPD nakonec nebude možné hlasovat o vystoupení z Evropské unie a NATO.„Politická realita je taková, že máme patnáct poslanců ze 200 a tím pádem to pro nás v tomto volebním období končí,“ uvedl předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.
Podle pracovní verze návrhu by občané nemohli rozhodovat o změnách ústavy, lidskoprávních nebo daňových otázkách. Jasno už je o některých tématech, která by naopak předmětem referenda být mohla. „Například to, jestli má nebo nemá být v Česku uzákoněná eutanazie. Jestli by měl, nebo neměl být konec uhlí v České republice,“ podotkl Tejc.
Předseda opozičního ODS Martin Kupka je obecně k zásahům do ústavy zdrženlivý. „Česká republika má velmi kvalitní ústavu a vkládat do ní další konkrétní detaily není správná cesta,“ míní.
Mezi prioritami mají referendum i Piráti
Podobně mluví i další opoziční strany. Piráti ale mají celostátní referendum mezi svými prioritami. Podporu podmiňují třeba tím, že nebude možné hlasovat o změnách ústavy nebo o vystoupení z mezinárodních organizací. S tím počítá i vláda.
Aby byli Piráti ochotní podpořit návrh, tak by podle členky sněmovního ústavně-právního výboru Kateřiny Stojanové musel mít „určité klíčové ochranné parametry a nastavení“. „Aby byl akceschopný, ale na druhou stranu úplně nenahrazoval fungování parlamentní demokracie,“ nastínila Stojanová.
Zásadní pro ně bude také počet podpisů potřebný k vyvolání hlasování – ministr spravedlnosti zatím mluví zhruba o čtvrt milionu. Doladit musí ještě další klíčový parametr – jaká by měla být účast, aby bylo referendum platné. Koalice se rozhoduje mezi padesáti a pětadvaceti procenty. Podle Jeronýma Tejce by byla nižší hranice dostatečně vypovídající.
„Podmínkou by bylo, aby se ho účastnilo alespoň pětadvacet procent voličů a samozřejmě vyhraje ten, který bude mít v tu chvíli většinu z těch, co k volbám dorazí,“ dodal Tejc.
Místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Karel Dvořák (STAN) míní, že by to měla být nadpoloviční většina a „případně nějaké větší číslo“. Hnutí STAN je k návrhu zatím zdrženlivé. Ostatní opoziční strany mluví důrazněji. Například předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob míní, že současná úprava je dostačující.
Koalice chce mít shodu na normě do poloviny dubna, pak přijdou na řadu jednání s opozicí. Vláda by měla dostat zákon k projednání do konce dubna. Pokud by se koalici podařilo prosadit návrh ve sněmovně, mohla by ho čekat překážka ještě v Senátu. I tam je potřeba získat třípětinovou většinu.
