Svět se potýká s horami zdravotnického odpadu, varuje WHO. Důvodem je pandemie

Kvůli pandemii covidu-19 zavalily svět hory zdravotnického odpadu vzhledem k obrovské globální spotřebě ochranných pomůcek, ale také kvůli očkování a masovému využívání jednorázových testů. Světová zdravotnická organizace (WHO) ve zveřejněné zprávě uvedla, že jen z vyočkovaných osmi miliard dávek vakcín vzniklo 144 tisíc tun odpadu ve formě použitých stříkaček a jehel. Zároveň vyzvala, aby země věnovaly odpadu v souvislosti s pandemií větší pozornost a investovaly například do recyklovatelných pomůcek.

Autoři zprávy upozornili, že jen OSN mezi březnem 2020 a listopadem 2021 vyexpedovala do celého světa 87 tisíc tun jednorázových obleků, rukavic, roušek a respirátorů, které nejspíš z velké části skončily na skládkách. Toto množství je ale jen zlomkem ochranných pomůcek, které dosud po celém světě využili zdravotníci i jednotlivci.

Podle WHO jsou další potenciálně rizikovou položkou jednorázové testovací sady, kterých jen OSN vyslala do světa na 140 milionů. To znamená zhruba 2600 tun odpadu, především plastového, a také 731 tisíc litrů chemického odpadu.

„Je zcela klíčové vybavit zdravotníky správnými ochrannými pomůckami. Podstatné je ale i to, aby se používaly bezpečně a neohrožovaly životní prostředí,“ uvedl Michael Ryan z WHO.

Rizika odpadu

„Covid-19 donutil svět, aby se začal zabývat nedostatky a zanedbávanými aspekty problému s odpady a tím, jak vyrábíme, používáme a znehodnocujeme zdravotnický materiál od kolébky až do hrobu,“ doplnila jeho kolegyně Maria Neiraová, která ve WHO vede oddělení pro životní prostředí a boj se změnami klimatu.

Podle WHO celosvětově až třetina zdravotnických zařízení není vybavená na to, aby si poradila s odpadem. V rozvojových zemích je to až šedesát procent. Problémy existovaly už před nástupem pandemie, nyní jsou ale mnohem palčivější. Rizikem jsou odpady pro samotné zdravotníky, ale také pro lidi, kteří žijí v blízkosti skládek a spaloven, a to kvůli znečištění vzduchu, vody a mikroorganismům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...