Stupňovitou pyramidu v Sakkáře mohli staří Egypťané stavět pomocí obřího hydraulického výtahu

Nová studie navrhuje nečekaný způsob, jak si mohli starověcí egyptští stavitelé pomoci při budování jedné z nejslavnějších pyramid této říše.

Džoserova pyramida je nejstarší ze slavných egyptských pyramid. Její tvůrci ji vytvořili před neuvěřitelnými 4700 lety – a stupňovitá stavba stojí v Sakkáře dodnes. Podle nové studie profesora Xaviera Landreaua z francouzského Paleotechnického institutu mohla být postavena pomocí unikátního hydraulického výtahového systému.

Uvnitř samotné pyramidy jsou vyhloubené dvě šachty, jejichž smysl vědci zatím příliš nechápali. Nová studie naznačuje, že do nich mohla proudit voda, která mohla být využívána ke zvedání a spouštění plováku používaného k přenášení stavebních kamenů, tvrdí autoři studie.

Předpokládá se, že Džoserova pyramida, známá také jako Stupňová pyramida, byla postavena kolem roku 2680 před naším letopočtem jako pohřební komplex pro faraona třetí dynastie Džosera. Jak přesně probíhala její stavba, ale stále není jasné, už jen kvůli jejímu stáří.

Záhadná obří ohrada

V této nové analýze, na níž se podíleli vědci z více různých oborů, se autoři zaměřili na nedalekou strukturu Gisr el-Mudir. Jedná se o masivní ohrazení ležící jen několik set metrů od samotné sakkárské pyramidy. Podle archeologů se jedná o jednu z vůbec nejstarších kamenných staveb v celém Egyptě. Na délku měla jedna její strana asi 650 metrů, zdi mohly měřit na výšku až deset metrů. Není známý ani její tvůrce, ani její smysl.

Džoserova pyramida roku 1858
Zdroj: National Galleries of Scotland Commons

Vědci naznačují, že mohla fungovat jako „kontrolní hráz“ k zachycení vody a usazenin. Kromě toho mohla řada komor vyhloubených v zemi mimo pyramidu sloužit jako zařízení na čištění vody, které umožňovalo usazování sedimentů při průchodu vody každou další komorou. Voda pak mohla proudit do samotných šachet pyramidy, kde síla jejího stoupání mohla pomoci zvedat kameny určené pro stavbu pyramidy.

„Ještě je třeba provést další výzkum, abychom pochopili, jakým způsobem mohla voda šachtami proudit a kolik vody bylo v té době k dispozici,“ uvádějí vědci. Naznačují ale, že i když se při stavbě pyramidy pravděpodobně používaly i jiné stavební metody, jako jsou rampy, mohl být při dostatku vody použit hydraulický výtahový systém, který pomáhal při stavbě.

Autoři dodávají: „Společný výzkum našeho nově založeného výzkumného ústavu Paleotechnic a několika národních laboratoří (INRAE, Univerzita v Orléansu) vedlo k objevu hráze, zařízení na úpravu vody a hydraulického výtahu, které by umožnily stavbu stupňovité pyramidy v Sakkáře. Tato práce otevírá pro vědeckou komunitu úplně novou linii výzkumu: využití hydraulické síly při stavbě egyptských pyramid."

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...