Stonehenge mohl vzniknout jako politický monument, tvrdí vědci

Kamenný monument Stonehenge na jihu Anglie mohl být podle nového výzkumu postaven proto, aby sjednotil lid v době kulturního napětí při osidlování britských ostrovů, píší britská média s odkazem na studii zveřejněnou ve čtvrtek v odborném časopise Archaeology International. Nové zjištění přichází poté, co archeologové nedávno prokázali, že jeden z kamenů – ležící uprostřed Stonehenge pod jinými balvany – pochází až z dalekého severu Skotska.

Podle vedoucího výzkumu Mikea Parkera Pearsona z archeologického institutu londýnské univerzity UCL dělají kameny pocházející z různých míst v zemi ze Stonehenge „unikát mezi více než 900 kamennými kruhy v Británii“. Serveru The Guardian řekl, že byly vztyčeny, aby sjednotily raná zemědělská společenství v Británii v době nového osidlování ostrovů příchozími z Evropy. Samotný oltářní kámen uprostřed Stonehenge pak mohl být podle Parkera Pearsona darem nebo indikátorem politického spojenectví.

„Už nějakou dobu víme, že lidé sem přicházeli k hodování z mnoha různých částí Británie, a téměř polovina lidí, kteří jsou zde pohřbeni, žila jinde,“ řekl Parker Pearson webu stanice BBC. „Podobnosti v architektuře a materiální kultuře mezi oblastí kolem Stonehenge a Skotskem nyní dávají větší smysl,“ dodal.

Stále záhadná stavba

V létě vědci přišli se zjištěním, že šestitunový oltářní kámen v centru Stonehenge pochází z více než 700 kilometrů vzdáleného místa ve Skotsku. Na místo byl pravděpodobně dopraven kolem roku 2500 před naším letopočtem, kdy byl Stonehenge přestavěn do své nynější podoby.

Stonehenge vznikl přibližně před 5000 lety, přičemž kameny tvořící kruhy byly přivezeny v různých dobách a z různých oblastí. Jejich rozmístění umožňuje, aby v době letního slunovratu vycházelo slunce kamenným „oknem“.

O účelu Stonehenge se vedou spory – podle některých jde o náboženskou svatyni, starobylou observatoř nebo solární kalendář. Parker Pearson řekl serveru The Guardian, že ve světle nových skutečností je však nyní třeba o Stonehenge uvažovat jako o politickém monumentu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...