Stav přírody v EU není dobrý, varuje zpráva. Česko za některé změny ale chválí

Nahrávám video
Události: Eurozpráva o životním prostředí
Zdroj: ČT24

Jednou za pět let vzniká velká hodnotící zpráva, která se týká kvality životního prostředí zemí Evropské unie. Ta nejnovější aktuálně varuje před křehkostí evropských ekosystémů.

Při snižování emisí skleníkových plynů a znečištění ovzduší se sice podařilo dosáhnout významného pokroku, ale celkový stav životního prostředí v Evropě přesto není dobrý, vyplývá z nejucelenější zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) o stavu životního prostředí.

Přírodní prostředí zemí Evropské unie podle této zprávy i nadále čelí degradaci a dochází také k nadměrnému využívání přírody a současně k úbytku biologické rozmanitosti. Výhled je přitom u většiny environmentálních trendů znepokojivý a představuje velká rizika pro hospodářskou prosperitu, bezpečnost i kvalitu života v Evropě, uvedla k dokumentu EEA.

Zprávu o životním prostředí v Evropě zveřejňuje Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) každých pět let. Zpráva Europe’s environment 2025 je už sedmou zprávou z této řady, kterou EEA od roku 1995 vydala.

Téměř třísetstránkový materiál zdůrazňuje, že změna klimatu a zhoršování životního prostředí představují přímou hrozbu pro konkurenceschopnost Evropy, která je závislá na svých přírodních zdrojích. Dále se v dokumentu uvádí, že dosažení klimatické neutrality do roku 2050 je podmíněno také lepším a odpovědnějším hospodařením s půdou, vodou a dalšími zdroji.

Nemůžeme si dovolit snížit naše ambice v oblasti klimatu, životního prostředí a udržitelnosti. Naše zpráva o stavu životního prostředí vytvořená ve spolupráci s 38 zeměmi jasně uvádí vědecky podložené poznatky a dokládá, proč musíme jednat. V Evropské unii máme politiky, nástroje a znalosti i desítky let zkušeností se společnou prací na dosažení našich cílů v oblasti udržitelnosti. To, co děláme dnes, bude utvářet naši budoucnost.
Leena Ylä-Mononenová, ředitelka EEA

„Ochrana přírodních zdrojů, zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a snižování znečištění zvýší odolnost životně důležitých společenských funkcí závislých na přírodě, jako jsou například potravinové zabezpečení, zabezpečení pitné vody a protipovodňová ochrana,“ upozornila EEA. Zpráva v této souvislosti vyzývá, aby státy urychlily opatření podporující dlouhodobou udržitelnost, která už byla schválena v rámci Zelené dohody pro Evropu (Green Deal).

Co se daří

Evropská unie je podle zprávy světovým lídrem v ochraně klimatu, protože od roku 2005 snížila emise skleníkových plynů a spotřebu fosilních paliv a zároveň zdvojnásobila podíl obnovitelných zdrojů energie. V posledních deseti až patnácti letech také došlo k výraznému zlepšení kvality ovzduší a zvyšování míry recyklace odpadu a účinného využívání zdrojů.

„Tato zpráva nám jasně připomíná, že Evropa musí pokračovat v nastoupeném kurzu, a dokonce urychlit své ambice v oblasti klimatu a životního prostředí,“ reagovala místopředsedkyně Evropské komise Teresa Riberaová. Nedávné extrémní povětrnostní jevy podle ní dokládají, jak křehká je „naše prosperita a bezpečnost v době, kdy dochází k degradaci přírodního prostředí a zesilují dopady změny klimatu“.

„Zpoždění nebo odložení plnění našich klimatických cílů by pouze zvýšilo náklady, prohloubilo nerovnosti a oslabilo naši odolnost,“ dodala Riberaová s tím, že ochrana přírody je investicí do konkurenceschopnosti, odolnosti a blahobytu občanů kontinentu.

Zpráva Česko i chválí

Česko podle této zprávy v posledních několika desetiletích dosáhlo významného pokroku v oddělení environmentálních tlaků od ekonomické aktivity. „Země ale zůstává jednou z nejvíce energeticky, uhlíkově a zdrojově náročných ekonomik v EU, a to především kvůli své silné průmyslové základně a značné závislosti na uhlí,“ uvádí se ale také v sekci věnované tuzemsku.

Zelená transformace podle zprávy přináší Česku řadu výzev, jež ještě zhoršuje ruská agresivní válka proti Ukrajině, která má na tuzemsko významný dopad. Navzdory těmto překážkám se země nadále zavazuje k dekarbonizaci své ekonomiky a pracuje na splnění cíle EU pro snížení emisí do roku 2030.

Mezi body, které jsou hodnocené pozitivně, patří fakt, že se zavádějí nové politiky na podporu udržitelné dopravy, renovace budov za účelem zvýšení energetické účinnosti a investice do čistších a účinnějších zdrojů energie a recyklační infrastruktury.

„Plán obnovy a odolnosti Česka zahrnuje kapitolu repowerEU zaměřenou na postupné ukončení závislosti na ruských fosilních palivech, diverzifikaci dodávek energie a zvýšení výroby čisté energie v nadcházejících letech. Vzhledem k energetické krizi a současné geopolitické situaci jsou tyto iniciativy zásadní pro zajištění energetické nezávislosti Česka a pokrok v přechodu na ekologičtější technologie,“ konstatuje zpráva a dodává, že rozsáhlý tuzemský průmyslový sektor poskytuje příležitost těžit z ekologické transformace, přičemž je prý ale jasné, že budou nutné další investice do výzkumu a inovací v oblasti technologií čisté energie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 14 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...