Jak nakrmíme rostoucí populaci, která se blíží deseti miliardám? A jak spojit zdravou výživu s tím, aby získávání této potravy neškodilo přírodě? To jsou klíčové otázky pro budoucnost všech. Odpovědi na ně se pokusila najít rozsáhlá zpráva EAT-Lancet, která navázala na vlivnou studii z roku 2019.
Zpráva ukazuje, že přechod na zdravější stravu by mohl zabránit až 15 milionům předčasných úmrtí ročně a snížit emise související s potravinami o více než polovinu.
Studie zjistila, že dnešní strava obecně postrádá ovoce, zeleninu, ořechy, luštěniny a celozrnné výrobky, zatímco má nadměrné množství masa, mléčných výrobků, tuků, cukru a vysoce zpracovaných potravin. Komise EAT-Lancet zdůrazňuje, že transformace vyžaduje komplexní politická opatření – jako jsou dotace na ovoce a zeleninu v kombinaci s daněmi na nezdravé potraviny – spolu s posílenou sociální ochranou, aby byl zajištěn spravedlivý přechod.
Vědci označili za klíčová také zjištění, že přechod na zdravou stravu je spojený s osmadvacetiprocentním snížením rizika předčasného úmrtí a snížením výskytu chronických onemocnění.
Zpráva upozorňuje, že méně než jedno procento lidí v současné době žije v zemích, kde jsou potravinové potřeby uspokojovány bez překračování planetárních hranic. Nejbohatších třicet procent lidí způsobuje více než 70 procent dopadů souvisejících s potravinami, zatímco miliardy lidí nemají zdravou stravu a mnoho lidí si vydělává méně než životní minimum, takže prostě na zdravé jídlo nemají zdroje.
Transformace potravinových systémů by mohla přinést roční výnosy ve výši pět bilionů dolarů, přičemž požadované investice by činily „jen“ 200–500 miliard dolarů. Komise složená z předních mezinárodních odborníků na výživu, klima, ekonomiku, zdraví, sociální vědy a zemědělství z více než 35 zemí na šesti kontinentech tvrdí, že spravedlivé a udržitelné potravinové systémy jsou nezbytné pro zlepšení zdraví, řešení nerovností a udržení lidstva v mezích planetárních limitů.
Analýza také jasně ukazuje, že i kdyby se podařilo vyřadit fosilní paliva z energetického mixu, samotné potravinové systémy by mohly stále způsobit globální oteplení o více než 1,5 stupně Celsia.
Varování
„Problém je, že jsme se vydali po špatné cestě,“ uvedli autoři studie. „Pokud po ní budeme jako lidstvo pokračovat, jako by se nic nedělo, skončí to tak, že narušíme možnosti planety potřebné pro lidskou aktivitu,“ varují.
Produkce potravin představuje přibližně třicet procent globálních emisí skleníkových plynů – a přitom miliardy lidí stále nemají přístup ke zdravé potravě. Je podle vědců také hlavním faktorem v tom, že lidstvo překračuje pět planetárních hranic.
Jde o nejkomplexnější vědeckou analýzu globálních potravinových systémů, na které se podílely týmy expertů z celého světa.
„Zpráva stanoví dosud nejjasnější pokyny pro výživu rostoucí populace, aniž by došlo k překročení bezpečného provozního prostoru na Zemi stanoveného planetárními hranicemi,“ uvedl její hlavní autor Johan Rockström, spolupředseda komise EAT-Lancet a ředitel Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatických změn.
„Ukazuje, že to, co si dáváme na talíř, může zachránit miliony životů, snížit emise o miliardy tun, zastavit úbytek biologické rozmanitosti a vytvořit spravedlivější potravinový systém. Máme teď robustní globální ochranná opatření pro potravinové systémy a referenční bod, na jehož základě mohou společně jednat politici, podniky a občané. Důkazy jsou nepopiratelné: transformace potravinových systémů je nejen možná, ale je také nezbytná pro zajištění bezpečné, spravedlivé a udržitelné budoucnosti pro všechny,“ doplnil.
Zpráva vychází z analýz třinácti nezávislých modelovacích skupin, které posoudily, jak by transformace potravinových systémů mohla snížit tlak na klíčové planetární hranice a zároveň zlepšit lidské zdraví.
Zpráva, která vyvolala silné reakce
Výbor EAT-Lancet před šesti lety publikoval v časopise Lancet výsledky výzkumu, který konstatoval, jak špatně se současné lidstvo stravuje a co potřebné pro nápravu.
Špatné stravovací návyky podle něj vyvolávají pro zdraví větší riziko než kouření, přenosné pohlavní nemoci a alkohol dohromady. Experti doporučili v globálním měřítku do roku 2050 zvýšit spotřebu ovoce, zeleniny, luštěnin a ořechů a o 50 procent snížit konzumaci cukru a červeného masa, včetně skopového.
Současně radí drasticky snížit spotřebu červeného masa u osob, které ho jedí mnoho, jako jsou Američané a Kanaďané, nikoli však u obyvatel v chudých zemích, kteří potřebují více živočišných proteinů, jako jsou třeba děti v jižní Asii. Lidé ze Severní Ameriky jedí šestkrát více červeného masa než je doporučeno, zatímco v zemích jižní Asie jedí pouze polovinu doporučeného množství.
Univerzální dietu tedy v podstatě tvoří středomořská strava, potvrzují experti. Jde o verzi této diety označovanou za střídmou, která byla rozšířena v Řecku v polovině minulého století. S malými rozdíly se tato dieta praktikuje ve všech zemích Středomoří. Jde o denní spotřebu 2500 kilokalorií, která je tvořena zhruba 230 gramy celozrnných obilovin, 500 gramy ovoce a zeleniny, 250 gramy mléčných výrobků, 14 gramy masa (hovězího, vepřového či skopového), 29 gramy kuřete, 13 gramy vajec, 28 gramy ryb, 75 gramy luštěnin, 50 gramy ořechů a 31 gramy cukru včetně skrytého. Jako přísady jsou doporučovány rostlinné oleje: extra panenský olivový olej či řepkový olej.
Doporučení snížit spotřebu masa se okamžitě setkalo s odporem. Ještě než byla zpráva zveřejněna, vydala organizace s názvem Spojenectví pro živočišnou výrobu prohlášení, v němž vychvaluje přínos masa a mléčných výrobků a sýrů. Uvedla, že snížení spotřeby živočišných proteinů může zhoršit podvýživu, zvýšit plýtvání jídlem a odvést pozornost od vyšších priorit při snižování emisí skleníkových plynů. Zároveň Národní asociace chovatelů dobytka definovala hovězí jako důležitou součást výživy a chov hovězího dobytka jako součást udržitelného zemědělství.
