Smrt může být evolučně altruistická, naznačuje výzkum

Darwinova teorie přírodního výběru vysvětluje, proč se u organismů vyvíjejí vlastnosti, které jim pomáhají přežít a rozmnožovat se. Smrt se pak může zdát jako neúspěch v této snaze. Nový výzkum ale naznačuje, že je to spíš proces, který se evolučně zformoval tak, aby organismům pomáhal.

Smrt čeká na vše živé. A když přijde, organismy rozloží, načež jejich stavební dílky využijí jiné organismy. To je jednoduchý základ života na Zemi, který znají už děti na základní škole. Ale podle nového výzkumu britských biologů je to složitější.

Studie vedená profesorem Martinem Cannem z katedry biologických věd Durhamské univerzity ukázala, že jeden druh bakterií E. coli produkuje enzym, který po smrti rozkládá obsah jejich buněk na živiny. Mrtvé bakterie tak nabízejí záplavu živin buňkám, které byly jejich sousedy, když ještě žily.

Důsledky tohoto zjištění podle Canna mohou být dalekosáhlé: „Obvykle si myslíme, že smrt je konec. Že poté, co něco zemře, se to prostě rozpadne, shnije a stane se pasivním cílem ostatních organismů, jež chtějí jeho živiny.“ Jeho výzkum ale naznačuje, že to tak být nemusí. „Tato práce ukázala, že smrt není koncem naprogramovaných biologických procesů, které v organismu probíhají. Tyto procesy pokračují i po smrti a vyvinuly se tak díky evoluci.“ To je podle něj poměrně zásadní přehodnocení toho, jak se věda na smrt organismu dívá.

Vědce k výzkumu inspirovaly otázky ohledně smrti, na něž neměli odpovědi. Zajímalo je, proč vlastně organismy umírají tak, jak umírají – proč jejich konec vypadá tak, jak vypadá. Když se na ně pokoušeli najít odpovědi, zjistili, že narazili na potenciálně novou oblast biologie: na procesy, které se vyvinuly pro fungování po smrti.

Jako péče o příbuzné

Jenže to přineslo víc otázek než odpovědí. „Pořád jsme nedokázali vyřešit zásadní problém: nemohli jsme přijít na to, jak a proč se mohl vyvinout enzym, který funguje po smrti,“ přiznává Cann. „Obvykle si myslíme, že evoluce působí na živé organismy, ne na mrtvé.“ Domnívá se ale, že nakonec řešení našli. „Spočívá v tom, že sousední buňky, které získávají živiny z mrtvých buněk, jsou pravděpodobně klonálně příbuzné s mrtvou buňkou. V důsledku toho mrtvá buňka poskytuje živiny svým příbuzným, obdobně jako zvířata často pomáhají živit mladší členy své rodinné skupiny.“

Tento „bakteriální altruismus“ se podle autorů práce nepodobá ničemu, co v minulosti pozorovali. Spoluautor článku, profesor Stuart West z Oxfordské univerzity, to popisuje metaforou: „Jako kdyby se mrtvá surikata náhle proměnila v hromadu vařených vajec, která by mohli sníst ostatní členové její skupiny.“

Tyto výsledky naznačují, že i posmrtné biologické procesy mohou být cílené, podobně jako ty během života. Mohou být biologicky naprogramovány a podléhat evoluci.

Autoři na výzkumu začali pracovat s tím, že by chtěli přinést i praktické aplikace. Věří, že molekuly, které regulují procesy po smrti, by se daly v budoucnu využít jako nové cíle pro léčbu bakteriálních onemocnění. A protože bakteriální kultury dodávají lidstvu i spoustu potravin spojených s kvašením (od vína a piva až po mléčné výrobky), mohly by takové molekuly pomoci zvýšit jejich množení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 13 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
včera v 20:56

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...