Slovenští vědci popsali exotické šváby, kteří žijí v superstátech. Vytvářejí společenstva podobná mravenčím

Slovenští vědci popsali šváby, kteří vytvářejí složitá společenstva podobná těm včelím nebo mravenčím.

Většina druhů zvířat na naší planetě žije relativně osaměle, jen v menších skupinách. Ale někteří tvorové dosáhli výjimečné formy organizace –⁠ žijí v hierarchicky strukturovaných skupinách, které připomínají lidské státy. Typicky jsou to včely, mravenci anebo termiti.


Těmto tvorům se říká eusociální; je pro ně obvyklá dělba práce, pečlivá starost o potomstvo a existence ve stavu jakéhosi superorganismu, kdy jedinec není schopen života bez ostatních. Nyní vědci ze Slovenské akademie věd zjistili, že se tímto zvláštním způsobem chovají i švábi.

„Jedním z nejbizarnějších je určitě zelený kovově lesklý šváb z rodu Melyroidea, o němž se autoři domnívají, že představuje relikt z doby dinosaurů. A proto je podrobili detailnímu studiu,“ uvedl pro web Pravda.sk geolog SAV Peter Vršanský, který výzkumný tým vedl.

„Nevšední stavba těla se ale ukázala být důsledkem nikoliv primitivnosti, ale způsobu jejich života. Jedná se o velmi zvláštní skupinu švábů, kteří žijí ve skupinách o velikosti do tisíce zvířat.“

Výjimeční švábi

Doposud se toho o nich vědělo jen málo: zřejmě se živí výlučně zelenými řasami. Přírodovědci nyní pozorovali mladé šváby v různých vývojových stádiích a také specializované role, jako jsou dělníci nebo královna. „Dospělci krmili mláďata,“ doplnil Vršanský.

Vědci sídlo těchto švábů našli na polouši, který patří mezi vrbovité stromy. Jsou zvláštní tím, že mají velmi tvrdé dřevo, které se nerozkládá zdaleka tak rychle jako jiné stromy v pralesním prostředí. Autoři této studie předpokládají, že v podobně složitých společnostech žijí i jiné druhy švábů, jen se to doposud nepodařilo prokázat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...