Senioři by mohli zvládnout ptačí chřipku lépe než mladí, naznačuje výzkum

Vědci zkoumali více než 150 lidí různého věku ohledně jejich odolnosti vůči ptačí chřipce. Zajímalo je, jestli by nemohlo pomoci, že už byli podobnému viru vystaveni. Studie ukázala, že ano.

Ptačí chřipka je nemoc, která zatím postihuje hlavně zvířata – ale v posledním měsících se šíří hlavně ve Spojených státech už i mezi lidmi. Zatím ne z člověka na člověka, to se virus H5N1 (momentálně typ 2.3.4.4b ) doposud nenaučil. Přenos z drůbeže nebo dobytka na lidi už ale není nic výjimečného. Objevují se i případy, kdy lidé s touto chorobou končí v nemocnici a jsou už také hlášena i první úmrtí.

Řada expertů varuje, že je jen otázkou času, než si virus vyvine cesty, jak se šířit i v lidské společnosti. Ostatně dokázaly to i jiné viry ptačí chřipky – jeden z nich byl původcem takzvané Španělské chřipky, která připravila o život víc lidí než první světová válka. Proto epidemiology zajímá, jak by se nový virus H5N1 choval, kdyby se začal šířit i mezi lidmi.

Zkušenost s příbuznými chřipkovými viry

Analyzoval to teď tým Perelmanovy lékařské fakulty na Pensylvánské univerzitě. Samozřejmě s tím, že studie má řadu omezení, včetně toho, že chřipkové viry se umí velmi snadno a rychle měnit, tudíž si mohou osvojit i zcela nečekané vlastnosti. Dosavadní poznání nicméně ukazuje něco velmi důležitého, byť ne nutně pozitivního. Proti infekci ptačí chřipky by mohla fungovat takzvaná zkřížená imunita – tedy zkušenost imunitního systému s příbuznými chřipkovými viry, což jsou ty běžné chřipky, jež každý rok zasáhnou významnou část populace.

Výsledky studie prokazují, že zejména starší dospělí lidé, kteří byli vystaveni sezonním chřipkovým virům, jež kolovaly před rokem 1968, mají s větší pravděpodobností protilátky, které se vážou na virus ptačí chřipky H5N1. Což by je mělo do značné míry chránit před nejhoršími dopady, kdyby se nakazili. Jenže to současně znamená, že mladší lidé mají těchto protilátek méně a ti nejmladší, kteří se třeba s chřipkou neměli šanci setkat nikdy, jsou na tom úplně nejhůř.

Přednostní očkování

Ani to ale není nutně negativní zpráva – umožňuje totiž epidemiologům začít promýšlet strategie, které skupiny obyvatelstva by měly dostat v případě většího šíření, například pandemického, vakcíny, které už proti ptačí chřipce existují. Například u covidu-19 vědci identifikovali jako skupinu s nejhoršími dopady seniory – právě oni pak společně se zdravotníky (kteří zase byli viru vystaveni nejvíce) dostávali očkování jako první.

Pokud by se podobně jako covid začala ve společnosti šířit ptačí chřipka, tak by podle studie zveřejněné v odborném časopise Nature Medicine nejvíce prospěla vakcína právě mladým lidem; a to dokonce i taková, která by nebyla dokonale přizpůsobená kmeni, který v současné době zasahuje ptáky a dobytek po celém světě. Dětem by pak očkování pomohlo dlouhodobě. „Víme, že vystavení chřipce v raném dětství může vyvolat imunitní reakce, které trvají celý život,“ uvedl hlavní autor studie, mikrobiolog Scott Hensley.

Právě tato reakce je příčinou toho, proč dnešní senioři měli ve studii tak dobré reakce na nové kmeny ptačí chřipky: pomohly jim protilátkové reakce, které byly před desítkami let vyvolány viry H1N1 a H3N2. „Většina těchto zkříženě reagujících protilátek nemůže zabránit infekci, ale pravděpodobně omezí onemocnění, pokud dojde k pandemii viru H5N1,“ dodává Hensley.

„V případě pandemie viru H5N1 budou pravděpodobně všechny věkové skupiny vysoce vnímavé, ale je možné, že největší zátěž onemocnění bude u dětí,“ doplňuje vědec s doporučením, že v takovém případě by děti měly být očkovány proti H5N1 přednostně.

Pandemie aktuálně nehrozí

Kmen H5N1 zatím nemá vlastnosti, jež by z něj dělaly aktuálně pandemickou hrozbu. Chybí mu například schopnost snadno se vázat na receptory v horních cestách dýchacích, což by byla vlastnost, která by umožnila snadno vstupovat do lidského těla.

Problém je ale jinde. Tím, že se virus tak rychle a intenzivně šíří mezi savci, se také mění, přizpůsobuje se jim. Tím o některé vlastnosti přichází – o ty, které nepotřebuje například pro nakažení ptáků. Jiné ale naopak získává. Panují tak obavy, že by mohl získat mutace, které by viru pomohly infikovat buňky dýchacích cest člověka a usnadnit mu tak přenos. Pak by se virus H5N1 mohl opravdu potenciálně začít šířit z člověka na člověka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 12 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
včera v 20:56

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...