Senioři

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.

Ze švadleny se Jitka Němcová stala pečovatelkou. Ke změně zaměstnání ji přivedla ztráta toho předchozího. Nedostatek pečovatelů, sociálních pracovníků i zdravotních sester trápí domovy pro seniory napříč Českem. Počet jejich klientů přitom stále narůstá.

Opozice kritizuje plošný příspěvek dva tisíce korun pro důchodce, jak se na něm v pondělí dohodla vláda v souvislosti s rozhodováním o valorizaci penzí. Příspěvek, o kterém hovoří opozice jako o předvolebním dárku voličům, chce koalice ANO, SPD a Motoristů prosadit pomocí pozměňovacího návrhu k novele zákona o penzijním pojištění.

Z osmi krajů, které loni v létě začaly studentům a seniorům proplácet extra slevu na jízdném ve veřejné dopravě, už tak činí jen polovina. Zatímco stát dává po celé republice slevu ve výši padesáti procent, tyto kraje dál proplácejí rozdíl až do výše 75 procent.

Česká televize ve čtvrtek večer vysílala debatu zástupců subjektů ucházejících se o hlasy voličů v Ostravě. Diskutovali kandidáti z osmi uskupení, která mají dle průzkumu agentury Kantar pro ČT nejvyšší volební potenciál. Pozvání do debaty moderované Danielem Takáčem přijali Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), Jan Dohnal (srdcOVA – ODS, Lidovci, TOP 09 a nestraníci), Martina Dušková (Piráti), Matěj Gregor (Motoristé), Peter Harvánek (SPD), Martin Juroška (Stačilo! a nezávislí Ostraváci), Lukáš Semerák (Ostravak) a Richard Vereš (ANO).

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.

Vláda do konce září rozhodne, jestli průměrný důchod od ledna vzroste víc než o zatím plánovaných 300 korun měsíčně, řekl ČT premiér Andrej Babiš (ANO). Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) přitom zatím v návrhu státního rozpočtu na příští rok – který už předpokládá nečekaně vysoký schodek 389 miliard korun – počítá s valorizací podle zákona. Zároveň se v návrhu objevují další díry: někteří ministři totiž tvrdí, že jim Schillerová nedala do jejich rozpočtů zákonné výdaje v řádech miliard korun. I tyto otázky budou muset během září vyřešit koaliční strany. Koncem měsíce je pak vláda povinna předložit svůj návrh rozpočtu sněmovně k posouzení.

Starších lidí, kteří ovládají on-line technologie, stále přibývá. Přesto by se podle Rady seniorů nemělo zapomínat ani na ty, kteří digitální technologie používat nechtějí. Pro ně elektronická komunikace mnohdy představuje bariéru. Narážejí na ni například v kontaktu s úřady – nyní nejčastěji řeší superdávku – bankami i lékaři. Uznává to rovněž ministerstvo práce a sociálních věcí, které mluví o potřebě asistence pro tyto klienty. U bank pak nadále existuje možnost osobní návštěvy pobočky. Rada seniorů navrhuje, aby on-line agendu pomáhali zajišťovat úředníci na poště. Kvůli výměnám ve vedení státního podniku se však jednání zastavila.

Česko trápí nedostatek pracovníků v sociálních službách. V příštích deseti letech jich bude podle asociace poskytovatelů potřeba kolem pětapadesáti tisíc. Aktuálně jich je zhruba čtyřiatřicet tisíc a už teď je to málo. Pomoci má podle ministerstva práce a sociálních věcí třeba digitalizace nebo zahraniční pečovatelé.

Provozování nelegálních domovů pro seniory by mohlo být trestným činem. Nyní hrozí nanejvýš pokuta za poskytování služeb bez potřebné registrace. V mnoha případech provozovatelé pokutu řeší insolvencí a založí novou firmu. „Pak podnikají směle dál,“ popisuje náměstkyně jihočeského hejtmana Lucie Kozlová (Naše Česko). Podle zástupce ombudsmanky existují v Česku nelegálních zařízení desítky. Změnu chystá ministerstvo práce a sociálních věcí i na základě stále prověřovaného případu z Táborska, na který upozornila ČT. Krajský úřad Domovu Mutice zřejmě udělí maximální pokutu dva miliony korun.

Stát vydal za slevy na jízdném během prvního pololetí zhruba dvě a půl miliardy korun. Žákům, studentům nebo seniorům proplácí polovinu ceny. Koalice má v programovém prohlášení, že chce slevu zvýšit na 75 procent, a vláda původně slibovala, že se tak stane ještě letos či od příštího roku. Teď to ale podle ministra dopravy priorita není, tou jsou podle něj investice do dálnic a železnic. Poukazuje také na vetovaný zákon o rozpočtové odpovědnosti. Opozice míní, že vláda působí posouváním změny chaos a že zvýšením slevy stát přijde o peníze na modernizaci veřejné dopravy.

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.

Kabinet hodlá v pondělí schválit první důchodové změny v tomto volebním období, sdělil České televizi premiér Andrej Babiš (ANO). Penzistům po dosažení osmdesáti let chce od ledna nad rámec valorizace přidat pět set korun měsíčně. O další peníze si mají přilepšit i ještě starší důchodci. Novinku zdůvodňuje tím, že seniorům rostou náklady na léky nebo sociální služby. Opozice by místo tohoto plošného růstu radši víc podpořila nemocné seniory.

Občanské průkazy v podobě malé knížky vydané do června 2000 přestanou druhého srpna platit. Jejich držitelům je přes devadesát let. Nový doklad, za který je třeba ten starý vyměnit, vydrží 35 let. Pokud je potřeba, přijedou za žadateli úředníci až domů. Podle resortu vnitra se výměna týká asi deseti tisíc průkazů. Nařizuje ji evropská legislativa. Nové doklady mají bezpečnostní prvky, biometrické údaje, ale i aktuální fotografie. Občanské průkazy typu knížka se začaly vydávat v roce 1953, měly třicet stránek a obsahovaly i zdravotní či profesní údaje.

Objevují se problémy s nelegálními domovy pro seniory a lidi odkázané na pomoc druhých. Některé služby a péči poskytují bez potřebné registrace. Tím pádem na ně nedohlížejí úřady, které garantují bezpečnost klientů. Podle zástupce ombudsmanky existují v Česku takových zařízení desítky. Krajské úřady zrovna teď prověřují domovy ve Svitavách a Muticích na Táborsku.

Vzhledem k tomu, že popularita německého kancléře Friedricha Merze je na historickém minimu a počet důchodců každým rokem stoupá, zvažuje německá vláda, že by zákonem stanovený věk odchodu do penze zvyšovala každých deset let o šest měsíců.

Vláda se nejdřív zaměří na nastavení důchodů pro náročné profese, až poté na strop důchodového věku na 65 let, vyplývá z vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) v rozhovoru na CNN Prima News. Ministerstvo práce původně navrhovalo, že se věk nástupu do penze zmrazí od příštího roku a náročné profese vyřeší zákon od roku 2028. Strop věku a úpravy dřívějších penzí pro lidi s rizikem slíbila Babišova vláda v programovém prohlášení.

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.

Celkem o 24 miliard korun více zaplatí v příštím roce stát za své pojištěnce, tedy děti nebo důchodce. O mimořádné valorizaci by v pondělí měla rozhodnout vláda. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by bez těchto peněz hrozil zdravotnictví kolaps. Opozice ale návrh kritizuje. Argumentuje tím, že navyšování plateb samo o sobě finanční problémy pojišťoven nevyřeší. A doporučuje zaměřit se na to, jak s penězi na péči nakládají.

Ministerstvo zdravotnictví bude navrhovat zvýšení plateb za státní pojištěnce o 24 miliard korun. Na konferenci Zkrácené úvazky a příležitosti v nich schované?, kterou ve středu pořádal Úřad vlády, to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) doplnil, že navýšení pomůže zvládnout současné výzvy a vyřeší „díru způsobenou deficitními úhradovými vyhláškami z posledních let“.

Televizní a rozhlasový poplatek by podle novely navržené skupinou koaličních poslanců v čele s místopředsedou sněmovny Patrikem Nacherem (ANO) neměli platit domácnosti seniorů nad 75 let nebo podnikatelé a firmy do padesáti zaměstnanců místo nynějších 24 pracovníků. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) by přišly podle odhadu předkladatelů o stamiliony korun. ČT a ČRo odhadly výpadek příjmů kvůli omezení počtu poplatníků dohromady na více než 1,3 miliardy ročně.

Senioři jsou aktivnější než v minulosti. Navštěvují kroužky, kurzy a častěji cestují. Velká část z nich ale přesto bojuje s osamělostí, kterou podle průzkumů trpí zhruba každý pátý. Jak zůstat co nejdéle aktivní součástí společenského a kulturního dění, seniorům ukazuje Fresh Senior Festival. Ten se v pondělí konal v pražských Dejvicích ve vile Pellé. Cílem akce je inspirovat a motivovat starší generaci a představit aktivity vhodné pro seniory. V rámci programu dorazili také specialisté z pražské Ústřední vojenské nemocnice, kteří nabídli odborné konzultace a praktické rady z různých oblastí péče o zdraví.

Domovy pro seniory a také další sociální služby pravidelně řeší potíže s financováním a volají pro dlouhodobém řešení. Některé kraje chtějí ještě od ministerstva práce a sociálních věcí získat víc peněz, než kolik pro letošek dostaly, a zároveň hledají zdroje ve svých rozpočtech. Současný a bývalý ministr práce se přou, kdo způsobil letošní vyhrocenou situaci. Řešením do budoucna by mohlo být víceleté financování, do kterého by se ve větším rozsahu zapojily také samosprávy a soukromé zdroje.

Moderní technologie mohou zlepšit kvalitu života seniorů, prodloužit jejich soběstačnost a snížit potřebu péče v domovech. Asistivní technologie se speciálními čidly hlídajícími seniora čtyřiadvacet hodin denně teď v praxi zkouší řada krajů i obcí. Někde je chtějí zavádět i do obecních bytů určených pro seniory. Odborníci upozorňují i na rizika, například falešný pocit bezpečí či otázky soukromí. Zdůrazňují, že rozhodovat má vždy lidský pečovatel.