Samice orangutanů jsou matky s omezenou trpělivostí, popsali vědci

Samice orangutanů jsou trpělivé matky a jejich mláďata na rozdíl od dětí neodmlouvají a nevztekají se. Matka je učí především, jak získat potravu, ale většinou se s potomkem o tu svou podělí. Když však dospěje k názoru, že jde o snadno získatelný pokrm a potomek dost starý na to, aby si ho obstaral, je neústupná.

Malí orangutani jsou podobní dětem –⁠ roztomilí a milí. Když ale matka řekne ne, na rozdíl od dětí se nevztekají. Matky je učí taktiku získávání potravy a přizpůsobují výuku věku mláděte a technice, která je v daném případě potřebná. Vědí přesně, kdy je potomek dost starý na to, aby si pomohl sám.

Studie zveřejněná v časopise Scientific Reports je založená na pozorování 21 mláďat žijících s matkami v lesích na západním pobřeží indonéské provincie Aceh. Popsáno je 1390 případů, kdy mládě chtělo po matce jídlo a většinou si je vzalo z jejích rukou. Matky většinou v takovém případě nemrknou okem, avšak ne donekonečna.

„Nikdo zatím neshromáždil tolik poznatků o orangutanech na Sumatře. Lidé se moc nezabývali tím, jak se malí primáti učí, co jíst,“ řekl profesor antropologie na Yaleově univerzitě David P. Watts, který má za sebou publikace o chování primátů, ale této studie se neúčastnil.

Orangutaní mláďata zůstávají u matky osm až devět let, což je déle než u ostatních savců s výjimkou člověka. Nemarní čas, musí se naučit, jak najít nebo zpracovat až dvě stě poživatin. Listy nebo květy se dají získat snadno a jí se hned. Ale v případě ovoce, které tvoří velkou část orangutaního jídelníčku, je to složitější. Je třeba vědět, kdy je zralé, která část se jí a jak se k němu dostat.

A někdy je zapotřebí nástroj, například když jde o med –⁠ tam je potřebná tyčinka a šikovnost. V osmi letech orangutani ovládají základy toho, jak si obstarat potravu, ve dvanácti i složitější finesy.

Matky s omezenou tolerancí

Vědci zjistili, že čím je mládě starší a čím snadněji je jídlo získatelné, tím méně jsou matky ochotné se o sousto dělit. Malým mláďatům povolí uzmout cokoli, starším to tolerují, když jde o obtížněji získatelnou potravu. Když se ale mládě snaží vzít si od ní kytky, které jsou všude kolem, matka se nepodělí. Naopak o maso malých primátů, veverek nebo cibetek, jež orangutani občas uloví, se podělí s mládětem jakkoli starým.

Orangutaní matky jsou shovívavé. Když se nechtějí o něco podělit, prostě se otočí zády nebo zaujmou pozici, v níž mládě na jídlo nedosáhne. Nekřičí se, nefackuje, nedělá se z toho žádné drama. Mláděti se dostalo lekce.

„Orangutani i lidé své chování přizpůsobují potřebám potomků, u lidí jsou aktivní dospělí, u orangutanů vychází iniciativa od mláďat, musejí si o jídlo říct,“ sdělila Caroline Schuppliová, která studii vedla. Děti jsou obklopené nejenom rodiči, ale i učiteli a širší rodinou, takže se učí v celém systému a věcem, o nichž nemají tušení a nemohou o ně aktivně usilovat. U orangutanů je to jednodušší.

Nikdo zatím netuší, zda jsou některé orangutaní matky lepší učitelky než jiné. „Učí se její mládě rychleji, když se matka podělí o víc? Jsou některá mláďata rychlejší žáci? To nevíme, na to nemáme odpovídající údaje,“ řekla Schuppliová, která se snaží nepřirovnávat chování orangutanů k lidskému, což při výzkumu primátů často hrozí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 12 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
včera v 20:56

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...