Samice orangutanů jsou matky s omezenou trpělivostí, popsali vědci

Samice orangutanů jsou trpělivé matky a jejich mláďata na rozdíl od dětí neodmlouvají a nevztekají se. Matka je učí především, jak získat potravu, ale většinou se s potomkem o tu svou podělí. Když však dospěje k názoru, že jde o snadno získatelný pokrm a potomek dost starý na to, aby si ho obstaral, je neústupná.

Malí orangutani jsou podobní dětem –⁠ roztomilí a milí. Když ale matka řekne ne, na rozdíl od dětí se nevztekají. Matky je učí taktiku získávání potravy a přizpůsobují výuku věku mláděte a technice, která je v daném případě potřebná. Vědí přesně, kdy je potomek dost starý na to, aby si pomohl sám.

Studie zveřejněná v časopise Scientific Reports je založená na pozorování 21 mláďat žijících s matkami v lesích na západním pobřeží indonéské provincie Aceh. Popsáno je 1390 případů, kdy mládě chtělo po matce jídlo a většinou si je vzalo z jejích rukou. Matky většinou v takovém případě nemrknou okem, avšak ne donekonečna.

„Nikdo zatím neshromáždil tolik poznatků o orangutanech na Sumatře. Lidé se moc nezabývali tím, jak se malí primáti učí, co jíst,“ řekl profesor antropologie na Yaleově univerzitě David P. Watts, který má za sebou publikace o chování primátů, ale této studie se neúčastnil.

Orangutaní mláďata zůstávají u matky osm až devět let, což je déle než u ostatních savců s výjimkou člověka. Nemarní čas, musí se naučit, jak najít nebo zpracovat až dvě stě poživatin. Listy nebo květy se dají získat snadno a jí se hned. Ale v případě ovoce, které tvoří velkou část orangutaního jídelníčku, je to složitější. Je třeba vědět, kdy je zralé, která část se jí a jak se k němu dostat.

A někdy je zapotřebí nástroj, například když jde o med –⁠ tam je potřebná tyčinka a šikovnost. V osmi letech orangutani ovládají základy toho, jak si obstarat potravu, ve dvanácti i složitější finesy.

Matky s omezenou tolerancí

Vědci zjistili, že čím je mládě starší a čím snadněji je jídlo získatelné, tím méně jsou matky ochotné se o sousto dělit. Malým mláďatům povolí uzmout cokoli, starším to tolerují, když jde o obtížněji získatelnou potravu. Když se ale mládě snaží vzít si od ní kytky, které jsou všude kolem, matka se nepodělí. Naopak o maso malých primátů, veverek nebo cibetek, jež orangutani občas uloví, se podělí s mládětem jakkoli starým.

Orangutaní matky jsou shovívavé. Když se nechtějí o něco podělit, prostě se otočí zády nebo zaujmou pozici, v níž mládě na jídlo nedosáhne. Nekřičí se, nefackuje, nedělá se z toho žádné drama. Mláděti se dostalo lekce.

„Orangutani i lidé své chování přizpůsobují potřebám potomků, u lidí jsou aktivní dospělí, u orangutanů vychází iniciativa od mláďat, musejí si o jídlo říct,“ sdělila Caroline Schuppliová, která studii vedla. Děti jsou obklopené nejenom rodiči, ale i učiteli a širší rodinou, takže se učí v celém systému a věcem, o nichž nemají tušení a nemohou o ně aktivně usilovat. U orangutanů je to jednodušší.

Nikdo zatím netuší, zda jsou některé orangutaní matky lepší učitelky než jiné. „Učí se její mládě rychleji, když se matka podělí o víc? Jsou některá mláďata rychlejší žáci? To nevíme, na to nemáme odpovídající údaje,“ řekla Schuppliová, která se snaží nepřirovnávat chování orangutanů k lidskému, což při výzkumu primátů často hrozí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...