Samci pakřižáků prchají po kopulaci před samicí pomocí katapultáže. Vědci popsali promyšlený mechanismus

Někteří samci pavouků si vyvinuli originální mechanismus, jak přežít páření s partnerkou, která má v úmyslu je po kopulaci sežrat. Umí se obrovskou rychlostí vystřelit do bezpečí - podle nové čínské studie se tento mechanismus podobá tomu, který funguje u katapultů.

Samci pavouků pakřižáků východních nemají úplně snadný život. Patří k němu fakt, že samičky je pokládají za skvělý doplněk potravy po páření - podobně, jako je tomu u kudlanek. Jenže samečky pavouků evoluce donutila vytvořit si únikovou strategii, kterou teď přírodovědci popsali v odborném žurnálu Current Biology.

Třímilimetroví samečci mají pro tento specializovaný pohyb umožňující jim bleskurychle silnější samičce uniknout zvláštně přizpůsobené přední končetiny. Díky nim se od potenciální příčiny ztráty své hlavy mohou vzdálit rychlostí až 88 centimetrů za sekundu. To je více než tři kilometry za hodinu - při rozměrech pavoučího těla je to podle autorů studie pozoruhodné.

Vědci zveřejnili i zpomalené video takového úniku - při normální rychlosti by bylo lidským okem nezachytitelné.


Přední končetiny fungují jako katapult - akumulují energii, která se pak uvolní a pavouka vymrští na dostatečnou vzdálenost. Vděčí za to speciálnímu kloubu na noze, jenž je vybavený pružnou tkání schopnou uložit kinetickou energii.

Pro vědce je tato strategie a její pochopení důležitá - její studium by totiž mohlo pomoci k pochopení toho, jaké jsou náklady spojené s rozmnožováním a jaká je míra rizika, kterou jsou zvířata ochotná nést.

Jak se vyhnout smrti po kopulaci

Podobná rizika jako pakřižáci nese mnoho jiných druhů pavouků - a vyrovnávají se s nimi mnoha nejrůznějšími způsoby. Někteří samicím přinášejí jakýsi zásnubní dar, tedy kořist, kterou po páření pozřou místo nich. Jiné druhy předstírají po kopulaci smrt a spoléhají se na to, že samičky se živí jen živou potravou. A další vsázejí na mrzačení sebe nebo samice - škála způsobů, jak přežít agresivní hladovou partnerku, je prakticky nekonečná. 

Samozřejmě ne vždycky vyjdou. Stále jsou při nich samci úspěšní jen tak často, aby to ještě samicím stačilo, aby z jejich mrtvolek po kopulaci získaly živiny a energii pro nastávající mateřství. Právě tato křehká rovnováha je pro vědce nesmírně zajímavá - a stále ještě nedostatečně popsaná a pochopená. 

Nelehký život pakřižáka

V laboratoři tým spářil 155 párů pakřižáků. Až na tři případy se samci dokázali od samice úspěšně katapultováním vzdálit. Ani jeden z neúspěšných neměl šanci si tento pokus zopakovat: byli samičkami chyceni, zabiti a sežráni. 

Tito pavouci se páří asi půl minuty - samci během této doby vstřikují do samice spermie. Ty ale vajíčka neoplodní okamžitě. Samice si může spermie ukládat a uvolní pak vajíčko k oplodnění, až když je připravená. Může díky tomu také spermie vytlačit z těla anebo je zničit - pokud není spokojená s kvalitou samce, s nímž se předtím spojila.

Autoři předpokládají, že katapultování může samci nejen zachránit život, ale také slouží jako důkaz, že právě spermie tohoto samce by stály za využití pro oplodnění vajíček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...