Ryba štítník si změnila ploutve na „nohy“. Ochutnává jimi dno, ukázal výzkum

Ryby z rodu štítníků mají modifikované ploutve podobající se nohám, které jim patrně pomáhají v pohybu po mořském dně. Některé z nich ale končetiny používají i k ochutnávání svého okolí, aby si našly cestu ke kořisti.

V odborném časopise Current Biology vědecký tým popsal, jak štítníky po jednom umisťoval do nádrží s písečným dnem a vodou. Do písku zahrabal buď různé zástupce mlžů, kam patří slávky či škeble, nebo schránky s jejich extraktem nebo s mořskou vodou. Štítníci karolinští pak tápáním a hrabáním po dně opakovaně zvládli objevit veškerou kořist a předměty s ní související. Schránky pouze s vodou ale nenašli.

Nahrávám video

Nohy, které ochutnávají

Další výzkum odhalil, že nervy v končetinách štítníků karolinských začnou vysílat signály, když jsou vystaveny chemickým látkám souvisejícím s potravou. Jejich končetiny jsou také podle vědců pokryty malými hrbolky podobnými těm na lidském jazyku a nachází se na nich chuťové receptory.

Jiný druh štítníka, štítník rifový, ale pod pískem ukrytou kořist najít nedokázal. Jeho končetiny nebyly pokryté výše popsanými hrbolky a nervová soustava u něj nereagovala na stejné chemické látky jako u jeho karolinského příbuzného. Vědci na základě těchto zjištění vyslovili domněnku, že „nohy“ těchto ryb původně sloužily k pohybu. Další vlastnosti jako jejich citlivost a schopnost chuti se ale objevily až později v důsledku evoluce.

Vývoj nových smyslů

Štítníci by podle Coreyho Allarda, spoluautora studie z Harvardské univerzity, mohli vědcům pomoci zjistit, z jakých důvodů se během evoluce objevují nové části těla a jak druhy nabývají nové schopnosti. Odborníci by mohli také studovat, jak se u toho vyvíjí mozek a jak se podobným změnám přizpůsobuje.

„Tyto šílené a divné rybičky nám mohou prozradit spoustu věcí, které bychom se při analýze běžnějších výzkumných organismů, jako jsou myši, pravděpodobně nedozvěděli,“ nechal se slyšet Allard.


Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...