Rwanda mizející gorily zachránila a vydělala na tom. Přineslo to však i konflikt

Rwandě se díky účinné péči a luxusním programům pro turisty podařilo na svém území obnovit mizející populaci gorily horské. A to natolik, že se začaly pouštět do konfliktů s lidmi, popsal situaci list Le Monde.

Félicien Ntezimana se prodírá liánami, hageniemi a kapradím s tichým hmm, hmmm. „Takhle se gorily zdraví. Napodobujeme ten zvuk, abychom s nimi komunikovali a uklidnili je,“ říká Ntezimana, který pracuje v národním sopečném parku na severozápadě Rwandy jako průvodce. Ve své khaki uniformě téměř splývá s tropickým lesem masivu Virunga, což je pás sopek oddělující Rwandu, Kongo a Ugandu. Dva mexické páry kráčejí za ním a tají dech.

Najednou se zachvěje listí a objeví se gorilí samice zaměstnaná pojídáním kořenů keře. Za ní se vynoří ohromná šedivá záda vůdčího samce skupiny, který váží asi 200 kilogramů. Jemně z větve svými prsty trhá listy a vkládá si je do úst. Kolem pobíhají čtyři mladé gorily a navzájem se zastrašují tlučením do hrudníků. Je slyšet jen pomalé žvýkání dospělých, šum listí a klikání spouští fotoaparátů.

Na světě žije asi tisíc jedinců těchto zvířat a nacházejí se jenom zde, ve střední Africe. Za hodinu možnosti je pozorovat musí turista zaplatit 1500 dolarů (36 tisíc korun). V Kongu a v Ugandě je to levnější, ale Rwanda si z pozorování „svých“ goril učinila luxusní záležitost.

„Někdy lidé přijdou bez ohledu na cenu i dva dny po sobě, jiní si přejí individuální program, což vyjde na 15 tisíc dolarů (364 tisíc korun),“ říká Ntezimana. K pozorování dvaceti gorilích rodin vodí do kopců každé ráno skupinky návštěvníků ubytovaných v blízkosti lesa v luxusních hotelech. Některé chtějí za noc tisíc dolarů, a to v zemi, kde podle Světové banky 40 procent občanů žije pod hranicí chudoby.

Ředitel bezpečnostní firmy v Mexiku José Carlos Mapelli přijel s novomanželkou na svatební cestu, Rwanda je v Mexiku pro tento účel velmi doporučovaná. V roce 2019, před epidemií způsobenou šířením koronaviru, ve Rwandě gorily pozorovalo 17 tisíc lidí, což zemi vyneslo zhruba 107 milionů dolarů (2,6 miliardy korun). Skoro čtvrtina z nich byla investována zpět do ochrany.

Zachráněný druh

V 60. letech se v parku zabydlela bioložka Dian Fosseyová. Gorilám hrozilo tehdy velké nebezpečí od pytláků – v 80. letech žilo pouze 250 zvířat. V posledních 20 letech se vládám a nevládním organizacím podařilo vývoj zvrátit, horských goril je nyní přes tisíc a byly překvalifikovány z kriticky ohroženého druhu na ohrožený. 

Je to výsledek důsledné ochrany – každého jedince sledují vědci a stopaři, při sebemenší známce nemoci je povolán veterinář, park procházejí protipytlácké hlídky. „Funguje to, protože gorily jsou mimořádná zvířata. Turista tady neplatí 1500 dolarů jenom za možnost je vidět, ale také aby pomohl financovat záchranu tohoto druhu. Právo vidět je mají jenom ti, kteří se podílejí na jejich ochraně,“ říká ředitelka programu s názvem Gorilla založeném nadací Fosseyové Veronica Vecelliová.

Zdá se, že tato politika byla možná až příliš úspěšná. Na začátku nového tisíciletí žily ve sledované oblasti tři gorilí rodiny, dnes se o stejné území dělí deset skupin. Takže 160 kilometrů čtverečních parku jim brzo přestane stačit. Už teď přibývá konfliktů.

Gorily potřebují víc místa

„Mohou při tom zabít mláďata, samci se mohou v soubojích zranit,“ říká Vecelliová. Úmrtnost mláďat se ztrojnásobila na začátku tisíciletí, kdy začalo goril přibývat. Vláda chce proto do roku 2028 rozšířit park o 23 procent. Přijde to na 255 milionů dolarů (6,2 miliardy korun) a vynese 3700 dalších hektarů pro zvířata a rostliny a ještě 6000 hektarů pro zónu, která oddělí park od lidí, aby se zabránilo jejich střetům s divokými zvířaty. Bude to znamenat i budování nových hotelů, což dá práci dalším Rwanďanům. Nebudou se už muset živit zemědělstvím jako dosud, říká ředitel parku Prosper Uwingeli.

Zemědělství je nyní zdroj příjmu pro 70 procent občanů Rwandy, vláda chce ale více lidí zaměstnat v turistice a obchodě. V zemi vzbuzují plány na rozšíření parku obavy. O pozemky přijdou 4000 rodin, které se budou muset přesunout do „modelových vesnic“. Dostanou za to odškodnění, jehož výše zatím nebyla zveřejněna. První letošní vlaštovkou je 500 obydlí v okolí vesničky Bisate, kde stojí od roku 2017 pětihvězdičkový hotel.

Jean Bosco se tam narodil a zdědil pole k pěstování brambor. Díky nim vydělává měsíčně v přepočtu 6100 korun. Pravidelně slýchá vrtulníky transportující turisty do hotelu, který patří k nejluxusnějším v zemi. Úřady mu oznámily, že na místě, kde teď stojí jeho dům, budou v roce 2024 vysázeny stromy. „Je těžké odejít z místa, kde jste se narodili. I když nám dají peníze, nemusíme jinde najít stejně dobré podmínky. Tady je půda mimořádně úrodná, ale vláda rozhodla, a tak se nedá nic dělat,“ říká muž.

Rwandská vláda je zvyklá lidi přemísťovat s pomocí armády a lidé vědí, že nemají moc šancí. Jean Bosco doufá ve vyhovující vyrovnání. „Chceme, aby nám dali tolik, abychom si mohli koupit totéž, co máme teď. A to přesně,“ říká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...