První válka v Evropě proběhla ve Španělsku. Trvala celé měsíce, ukazují kosti

Archeologové znovu a tentokrát detailně prostudovali hromadný hrob v jeskyni na severu Španělska. Pozůstatků je tolik a mají taková zranění a artefakty zase poškození, že se podle vědců jednalo o první známou válku, která náš světadíl zasáhla.

Před pěti tisíci lety mohla v Evropě proběhnout první známá bitva v dějinách tohoto kontinentu. Naznačují to analýzy španělských vědců, kteří novými metodami analyzovali asi tři stovky koster. Pokud by se výsledky potvrdily, byla by tato bitva o více než tisíc let starší než ta považovaná ze nejstarší doposud.

Jak vypadaly evropské války a konflikty ve starověku před vznikem prvních civilizací s písmem, se prakticky neví. V neolitu (tedy před devíti až čtyřmi tisíci lety) určitě už takové velké boje probíhaly, informace o nich ale nejsou. Vědci zatím měli důkazy o menších potyčkách, které zahrnovaly skupiny maximálně tří desítek bojovníků. Většinou k nim docházelo během krátkých nájezdů nebo výpadů. Vědci předpokládali, že pro větší konflikty chyběla logistika: lidé neměli technologie, jak větší skupiny zásobovat jídlem nebo je dostatečně rychle přesunovat.

Pozůstatky a jejich rozmístění v jeskyni
Zdroj: Scientific Reports

První konflikt, který by se dal nazvat válkou, tedy podle dosavadních poznatků mohl proběhnout někdy v době před čtyřmi až 2800 lety – v době bronzové. Jenže podle studie vydané v odborném žurnálu Scientific Reports mohl nově popsaný boj probíhat nejméně o tisíc let dříve.

Jak na to přišli

Primárním důkazem je, že ve zkoumané španělské lokalitě bylo velké množství poškozených ostatků – jednalo se celkem o 338 osob, převážně mužů. 

Lebky poškozené zraněními z války
Zdroj: Scientific Reports

Všechny ostatky pocházely z jediného hromadného pohřebiště v mělké jeskyni v oblasti Rioja Alavesa v severním Španělsku; radiokarbonová metoda je zařadila do doby před 5 400 až 5 000 lety.

Výzkum vedla Teresa Fernández-Crespová z Oxfordské univerzity. Na stejném místě bylo nalezeno také 52 křemenných hrotů šípů, přičemž předchozí výzkum zjistil, že 36 z nich mělo drobná poškození související se zásahem do cíle. Autoři zjistili, že 23,1 procenta koster mělo zranění na kostře, přičemž 10,1 procenta mělo nezhojená zranění, což je podstatně více než odhadovaná míra zranění v dané době, která činila asi 2 až 5 procent.

Zjistili také, že 74,1 procenta nezhojených zranění a 70,0 procenta zhojených zranění se vyskytlo u dospívajících nebo dospělých mužů, což je výrazně vyšší podíl než u žen a rozdíl, který nebyl pozorován na jiných evropských neolitických lokalitách, kde se našlo větší množství lidských ostatků.  A také celkové množství zranění, více zranění u mužů a dříve zjištěné poškození hrotů šípů naznačují, že mnoho lidí na pohřebišti bylo vystaveno násilí – čili že se mohli stát obětí konfliktu.

Vědci také věří, že tento konflikt mohl trvat delší dobu, než je pro jedinou bitvu obvyklé. Relativně vysoká míra zhojených zranění podle autorů naznačuje, že střety zabraly několik měsíců – dá se tedy označit i z tohoto hlediska za válku. Bohužel, to je všechno, co jsou archeologové o „první evropské válce“ schopné říct. Důvody konfliktu jsou nejasné, ale autoři spekulují o několika možných příčinách, včetně napětí mezi různými kulturními skupinami v regionu během pozdního neolitu, kdy docházelo v Evropě k rozsáhlé migraci. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali finanční pasti, které se ukrývají ve videohrách „zadarmo“

Většinu útrat ve videohrách, které nabízejí pro hráče přístup zdarma, platí jen malá skupina hráčů. Ti ale utrácejí tolik, že jejich chování může připomínat aktivitu hazardních hráčů, ukázal výzkum.
před 3 hhodinami

Vyvolávání deště v Kazachstánu budí v regionu obavy z „krádeže“ srážek

Vyprahlý Kazachstán se od jara uchyluje k metodě vyvolávání deště zvané „cloud seeding“, tedy „osévání mraků“, která se ve Střední Asii dosud nepoužívala, píše agentura AFP. Projekt vyvolal obavy v některých sousedních státech, zda manipulace s deštěm nepřipraví o srážky jiné části regionu, uvedlo Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).
před 4 hhodinami

Evropská věda hledá cestu, jak i skrze AI omezit testování na zvířatech

Sto padesát tisíc zvířat ročně, nejčastěji myší a potkanů, se využívá v Evropské unii k testování bezpečnosti běžně používaných chemických látek. V poslední době se objevují první náznaky, že to může jít i jinak. Vědci se snaží využít umělou inteligenci (AI), lidské buňky a takzvané miniorgány, aby vyvinuli novou generaci testů, které odhalují nebezpečné chemikálie. Mohly by lépe předpovídat rizika pro lidi i omezit využívání zvířat ve výzkumu.
před 5 hhodinami

VideoČíně se poprvé podařilo přistát se znovupoužitelnou vesmírnou raketou na pevnině

Čínská vesmírná raketa poprvé přistála na pevnině. Přidala se tak k americkým společnostem SpaceX a Blue Origin, které už znovupoužitelné raketové stupně běžně využívají. Šlo o teprve druhý let rakety typu Ču-čchüe-3, při prvním explodovala. Úspěšné přistání otevírá asijské velmoci cestu k opakovanému použití a tím i výraznému zlevnění startů. Evropská unie testuje vlastní znovupoužitelné rakety v několika projektech, zatím nejdál je Themis, ale pokročily už i francouzská MaiaSpace a německá Rocket Factory Augsburg.
včera v 12:14

Letošní El Niño může být nejextrémnější v dějinách měření

Stále více modelů předpovídá, že jev El Niño nabude letos zvlášť silnou podobu. Vědci ho zatím nikdy tak masivní nepozorovali, takže to může přinést změny, které se jim jen nesmírně obtížně předpovídají.
včera v 11:15

Vapování u mladých zvyšuje riziko dýchacích potíží, varují britští lékaři

Vapování může u dětí a mladistvých vést k potížím s dýcháním a spánkem nebo k problémům s duševním zdravím. Královská vysoká škola pediatrie a dětského zdraví (RCPCH) v Londýně upozornila, že je třeba zabránit lákavé propagaci elektronických cigaret a vaporizérů, uvedla stanice BBC.
včera v 10:21

Trump chce do roku 2030 šestkrát zvýšit počet amerických vzletů do vesmíru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal memorandum, které počítá s téměř šestinásobným ročním zvýšením počtu amerických vzletů do vesmíru. Do roku 2030 by ze Spojených států mělo být prováděno tisíc startů a návratů do atmosféry ročně, napsala agentura Reuters. Trumpův dokument rovněž nařizuje úřadům hledat nová místa vhodná pro starty raket.
včeraAktualizovánovčera v 07:30

V klinické studii uspěla první vakcína proti melanomu

Společnost Moderna ve spolupráci s farmaceutickou firmou Merck vyvinula personalizovanou terapii proti rakovině, která v pokročilé fázi klinického testování v kombinaci s přípravkem Keytruda snížila riziko návratu a šíření melanomu. Nová léčba je téměř o polovinu účinnější než doposud používané léky. Pokud dojde ke schválení, mohla by výrazně zvýšit pravděpodobnost lidí po operaci melanomu, že se jim nemoc už nevrátí.
20. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.