První válka v Evropě proběhla ve Španělsku. Trvala celé měsíce, ukazují kosti

Archeologové znovu a tentokrát detailně prostudovali hromadný hrob v jeskyni na severu Španělska. Pozůstatků je tolik a mají taková zranění a artefakty zase poškození, že se podle vědců jednalo o první známou válku, která náš světadíl zasáhla.

Před pěti tisíci lety mohla v Evropě proběhnout první známá bitva v dějinách tohoto kontinentu. Naznačují to analýzy španělských vědců, kteří novými metodami analyzovali asi tři stovky koster. Pokud by se výsledky potvrdily, byla by tato bitva o více než tisíc let starší než ta považovaná ze nejstarší doposud.

Jak vypadaly evropské války a konflikty ve starověku před vznikem prvních civilizací s písmem, se prakticky neví. V neolitu (tedy před devíti až čtyřmi tisíci lety) určitě už takové velké boje probíhaly, informace o nich ale nejsou. Vědci zatím měli důkazy o menších potyčkách, které zahrnovaly skupiny maximálně tří desítek bojovníků. Většinou k nim docházelo během krátkých nájezdů nebo výpadů. Vědci předpokládali, že pro větší konflikty chyběla logistika: lidé neměli technologie, jak větší skupiny zásobovat jídlem nebo je dostatečně rychle přesunovat.

Pozůstatky a jejich rozmístění v jeskyni
Zdroj: Scientific Reports

První konflikt, který by se dal nazvat válkou, tedy podle dosavadních poznatků mohl proběhnout někdy v době před čtyřmi až 2800 lety – v době bronzové. Jenže podle studie vydané v odborném žurnálu Scientific Reports mohl nově popsaný boj probíhat nejméně o tisíc let dříve.

Jak na to přišli

Primárním důkazem je, že ve zkoumané španělské lokalitě bylo velké množství poškozených ostatků – jednalo se celkem o 338 osob, převážně mužů. 

Lebky poškozené zraněními z války
Zdroj: Scientific Reports

Všechny ostatky pocházely z jediného hromadného pohřebiště v mělké jeskyni v oblasti Rioja Alavesa v severním Španělsku; radiokarbonová metoda je zařadila do doby před 5 400 až 5 000 lety.

Výzkum vedla Teresa Fernández-Crespová z Oxfordské univerzity. Na stejném místě bylo nalezeno také 52 křemenných hrotů šípů, přičemž předchozí výzkum zjistil, že 36 z nich mělo drobná poškození související se zásahem do cíle. Autoři zjistili, že 23,1 procenta koster mělo zranění na kostře, přičemž 10,1 procenta mělo nezhojená zranění, což je podstatně více než odhadovaná míra zranění v dané době, která činila asi 2 až 5 procent.

Zjistili také, že 74,1 procenta nezhojených zranění a 70,0 procenta zhojených zranění se vyskytlo u dospívajících nebo dospělých mužů, což je výrazně vyšší podíl než u žen a rozdíl, který nebyl pozorován na jiných evropských neolitických lokalitách, kde se našlo větší množství lidských ostatků.  A také celkové množství zranění, více zranění u mužů a dříve zjištěné poškození hrotů šípů naznačují, že mnoho lidí na pohřebišti bylo vystaveno násilí – čili že se mohli stát obětí konfliktu.

Vědci také věří, že tento konflikt mohl trvat delší dobu, než je pro jedinou bitvu obvyklé. Relativně vysoká míra zhojených zranění podle autorů naznačuje, že střety zabraly několik měsíců – dá se tedy označit i z tohoto hlediska za válku. Bohužel, to je všechno, co jsou archeologové o „první evropské válce“ schopné říct. Důvody konfliktu jsou nejasné, ale autoři spekulují o několika možných příčinách, včetně napětí mezi různými kulturními skupinami v regionu během pozdního neolitu, kdy docházelo v Evropě k rozsáhlé migraci. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 1 hhodinou

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 3 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026
Načítání...