Proti řasám a sinicím. Čeští vědci našli způsob, jak pomoci ochránit zahradní památky

Vědci z Botanického ústavu Akademie věd během výzkumu zámeckých parků vyvinuli dvě technologické novinky, které pomáhají chránit takzvané památky zahradního umění před řasami a sinicemi. Podle odborníků ohrožují tyto organismy zahradní památky nejen ve vodě, ale všude, kde mohou napadnout dřevo, kámen či omítky.

„Tyto mikroorganismy způsobují památkám ztrátu pevnosti konstrukcí, ztrátu elasticity krytin a fólií, ztrátu průhlednosti historických skel, plesnivění nebo změnu barvy. Včasná detekce mikroorganismů – zda se jedná o sinice, řasy, houby nebo plísně – ušetří miliony korun,“ řekla Eliška Maršálková z Oddělení experimentální fykologie a ekotoxikologie ústavu.

Vědci vyvinuli zařízení, které zkoumá stavby a konstrukce bez zásahu do povrchu materiálu. „Dokáže poměrně rychle a jednoduše, aniž by poškodilo zkoumaný objekt, odhalit v terénu začínající biokorozi, tedy nežádoucí změnu vlastností materiálu v důsledku působení živých organismů, a následně ji vyhodnotit. Správce objektu pak podle výsledků může rychle a efektivně zvolit způsob nápravy,“ popsala Maršálková.

Rychlá data o vodní ploše on-line

Na monitoring náhlého zhoršení kvality vody je zaměřena další novinka, on-line systém, který vyhodnotí stav na základě změn teploty a množství chlorofylu. Podle Akademie věd v případě havárie či přívalového deště okamžitě oznámí znečištění, upozorní i na počáteční rozvoj sinic.

Vědci se věnovali i nebezpečí rozmnožení invazivních druhů rostlin. „Zámecké parky jsou velmi druhově bohaté a jsou pokládány za zásobník rostlinných invazí připravených zahltit krajinu. Byli jsme však překvapeni výsledky zkoumání. Když jsme vyhodnotili průzkum v 90 zámeckých parcích, ukázalo se, že díky dobré údržbě parků k výraznějšímu zplaňování nedochází. Naopak, více druhů se šíří z okolní krajiny do parků – od ovocných dřevin až po okrasné zahrádkové druhy,“ uvedl Jan Pergl z Oddělení ekologie invazí Botanického ústavu.

Výzkum zahrnoval například i rizika zavlečení nepůvodních hub do zámeckých parků, samovolné šíření nepůvodních dřevin nebo příčiny kvetení sinic v Průhonickém parku u Prahy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...